Jdu dneska navštívít svýho čerstvě očkovanýho přítele a zjistila jsem, že někde ve mě v koutku. až úplně na dně, zahrabaný pod haldou hadrů je určitá obava nebo distanc nebo nevím jak to nazvat... ale něco je jinak.
Se s tím budu muset ve finále potrkat sama, to vim, jen by mne zajímalo, jestli jste někdo v podobný nebo stejný situaci a jaký z toho máte pocit...?
Háňa*
Asi bych z toho neměla žádný pocit, protože bych to netušila, jestli je očkovaný nebo ne. Pokud by to byl můj kamarád (tedy mě znal), jistě by se mě takovou informací vůbec nesnažil krmit. Věděl by, že by měla pro mě stejnou důležitost, jako informace, že když jeho babička pletla ponožku, uteklo jí oko. Vůbec mě to nezajímá, kdo si co nechává do sebe píchat, a proč - to je každého věc.