Retrográdna Venuša v natíve - Diskuze a zkušenosti

cimi Já mám retrográdní venuši...a ještě k tomu v raku... vtipné je, že mám teď přítele který má taky retrográdní venuši a máme je přesně v trigonu. Dokonce ji máme podobně postavenou. Já na desc v trigonu na mc. On na mc v trigonu na desc.

Článek jsem četla kdysi a teď jen přeskákala abych si to osvěžila.
Nemyslím si že r venuše vnímá intelektuálně, naopak bych řekla, že moje vnímání je hodně jakoby z jiného světa a v tomhle takové to co se popisuje v článku, že má jakýsi odstup od světa a svět spíš pozoruje... a s čím naprosto souhlasím je pokroucený vztah k sobě a ke světu...chybí tam jakási lehkost, ladnost...právě protože chybí radikální sebeláska...a často z toho nenapojení na sebe může sklouzávat k těm venušanským kvalitám navenek. Snaha zalíbit se anebo zavděčit se. Dávat lásku druhých a druhé lidi na první místo...atd....
Ale není to vůbec abstraktní záležitost..já jsem k tomu došla poměrně snadno...nikoli brzy - to si myslím že je základní rys r venuše, že jí ta cesta trvá dýl a potřebuje si ji vyšlapat celou...
A taky souhlasím s tím přirovnáním k Persefoné. Sestup do podsvětí. Ano, ta cesta do nitra je pro r venuši nevyhnutelná a očekávaná a řekla bych že poté může taková venuše dosáhnout úplně jiné kvality lásky právě tou naléhavostí toho jiného vnímání....
Já bych ze svého života nejvíc přiřadila r venuši tu pomalost v prožívání. Zatímco jiní jsou už někde jinde, r venuše se teprve probouzí atd...já ji ve vztazích prožívala hodně takto, že ve chvíli kdy moje láska nejvíc kvetla tak tomu druhému třeba už došla trpělivost x) ale zlom podle mě nastal když v direkcích změnila směr... teď tady tu citovou opožděnost vnímám u svého partnera a vyhovuje mi to protože místo toho povrchních hodnocení tam právě naopak vnímám tu hloubku citu

Zatím takto