Létací sny - Diskuze a zkušenosti

TomVysehrad To se opravdu nikdy nikomu nezdálo nic o létání? :) Jdu tedy googlit o snění :D

mili111 » TomVysehrad Ale jo...zdálo...je nás více...někde jsme tu o tom psaly/i (asi spíš y a Sosna :-)).....
asi u Korzárky..ale fakt nevím
já už nelétám....pravděpodobně...létala jsem často...klidně každý týden....kdysi


PS: někdo tvrdil, že se odráží snaha ulítnout a ulétávání z "reality" v "normálu"....za mě nevím....možná?....zas bych řekla, že to může mít 100 a jeden význam

TomVysehrad » mili111 Díky, já se dočetl od studovaného odborníka o souvislosti s erekcí :D no to by asi muži lítali denně..

mili111 » TomVysehrad Ty jo...a já myslela, že tohle téma tentokrát bude mimo

Tak nevím...ale u mě určitě ne ...ty si taky pamatuju....kdysi ...a lítat se tam nelítalo

Sosna zvlčelý » mili111 No jo, mě klidně můžeš psát s tvrdým. Aspoň něco...

Když vezmu, jak ty mé sny vypadají, tak bych o tom ulétnutí od reality pochyboval. Let byl vrcholem soustředění a uvědomění, také jsem nikdy nevzlétl moc vysoko, spíše jen klouzal kus nad zemí. Ale byla v tom i radost.

mili111 » Sosna zvlčelý JJ...tak tě budu psát s tvrdým

No...taky mi to nesedí...právě si mi připomněl....já dokonce měla období, kdy jsem pravidelně lítala mezi dráty vysokého napětí (jakože jsem se skrz ně musela dostat nahoru nebo dolu). Pamatuji si, že jsem si myslela, že to bude těžké, ale bylo to docela v pohodě...jen soustředit se člověk povětšinou musel.
Někdy jsem létala jen poblíž země a sledovala města a přírodu....a někdy jsem si letěla šílenou rychlostí kamsi.

O úletu by mohlo mluvit možná, když se tak bezstarostně vzneseš a neumíš se vrátit zpátky....nebo padáš a pod.
Ale myslím, že je to vcelku pumpička...hlavně, že se člověk proletí.
Jak to, že už nelítám?
Odpovím si ...bych si asi musela sehnat turbomotor...aby mě vynesl ze země.

TomVysehrad » mili111 Psal o tom nějaký študovaný univerzitní pán, server jako "pro ženy" nebo tak něco ;)

TomVysehrad » Sosna zvlčelý Mně ten nejlepší dovolil plachtit nad hranicí lesů a strání, odhadem do 100 m nad terénem, měl jsem dojem, že jsem někde v Beskydech. Ten byl nejlepší a opravdu radost až na kost.

Ten nejstarší byl podobný, ale v místě kde jsem vyrůstal a i v té době žil. Odstartoval jsem asi z vrcholu věžáku (12. pater).

Pak byl dost zvláštní let něco jako na koberci a chvílemi bez něj obličejem dolů a to jsem přelétal hlavní silnici ve městě (2x). Dvakrát mě to přitáhlo k silnici a dvakrát jsem se trefil kolenem o svodidlo jako podle kopíráku :) to bylo zajímavé.

Občas mám ve snech něco jako kamenolom, kde padám z etáží, vždy o úroveň níž a neletím. To mám snad od dětství. Jinak všechny létací co si pamatuji, tak až v dospělosti.

Lupi » TomVysehrad Zdávalo. Dokonce jsem měla jednu dobu sny, že stojím na okraji obrovitého kráteru, nebo prostě na strmém svahu, hodně vysoko a vrhám se dolů, a to pozadu! Nejdříve to byl samozřejmě děs, pak jsem to proklouzala jako krkavec, když se vozí na termice.
Já měla lítací sny v době, kdy jsem odkládala určitou tíhu, psychické závaží, kdy se mi ohromně ulehčilo, tak to přičítám tomu.

TomVysehrad » Lupi To s tím břemenem, které spadne je dost možné. Bohužel si nepamatuju, co tomu létání předcházelo..

Kansass Jo, párkrát jsem se ve snu proletěla. Bylo to skvělé. A taky mě to připadlo přirozené...
Někdy se zdál sen, kde jsem si jakoby lehla na vzduch, který byl těžší než tělo a já levitovala břichem dolů
A pak byl sen, kdy jsem jasně věděla, že když začnu mít nahoře strach, tak spadnu, pocit, že strach mě stáhne dolů...
To by se dalo aplikovat do života

TomVysehrad » Kansass Tak to sedí s tím strachem. Lehnout si na vzduch a levitovat, možná jsem to cítil podobně, při létání bez "koberce" ve stylu spíš pták :)