Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Kterak Mikuláš k čertům přišel - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Kterak Mikuláš k čertům přišel
08.12.2020 - 13:20
Sosna zvlčelý
Kterak Mikuláš k čertům přišel
Mikuláš má přece s sebou čerta a anděla, to každý ví! Ale nebylo tomu tak vždy. A moje babička jako malá holka byla u toho, když Mikuláš k čertům přišel. A protože mi to jako klukovi vyprávěla a já si na to náhodou letos na Mikuláše vzpomněl, mohu to povědět zase já vám, aby tato událost neupadla v zapomnění.
V chalupě žily spolu dvě rodiny: můj praděd František s rodinou a jeho bratr Josef se svojí rodinou. A ještě rodiče Josefa a františka. Soužití to nebylo vždy harmonické, zvláště Josefova žena byla vyhlášenou semetrikou, s každým se vadila. A protože já si ji ještě z dětství pamatuji, mohl bych s klidným svědomím potvrdit, že to byla skutečně semetrika, ale neudělám to, protože o mrtvých jen dobře.
Tenkrát 5. prosince kdysi v třicátých letech minulého století se venku čerti ženili. Kromě obou hospodyň a dětí v sednici byli ještě dědeček s babičkou a pár tetek. Ženské kolem stolu draly peří a dávali pozor, aby se peří nerozfoukalo, aby na někoho nepřišlo kýchnutí a nepřišla tak vánice i do chalupy. Dědeček se staral, aby nevyhaslo v kamnech. A děti zpoza kamen pokukovali po dveřích, jestli nejde Mikuláš. Jen Josef s Františkem tu nebyli, snad kdesi venku něco kutili.
Náhle se ozvalo cinkání zvonečku. Děti se zatetelily vzrušením. Otevřely se dveře a dovnitř vešel František se slovy:
„Tak se podívejte, koho vám vedu!“
A opravdu, za ním vešel Mikuláš. Veliký, zvláště se svojí biskupskou čepicí, s berlou, vousatý, v dlouhém plášti... A prý:
„Tak kdepak tady máte nějaké hodné děti?“
Pak si všechna dítka vyzpovídal, jestli jsou hodná. Dítka se divila, jak to všechno o nich může vědět, oddrmolila si modlitbičku, slíbila, že se polepší a poděkovala Mikuláši za dárečky.
A pak se Mikuláš otočil k odchodu a prý:
„Tak já zase půjdu o chalupu dál, spánembohem!“
A se slovem „spánembohem“ pokynul rukou, v které svíral svoji biskupskou berlu. Ale při tom zapomněl, že v chalupě s nízkým stropem přímo nad ním vede do komína roura od kamen.
Bum a roury se sesypaly na zem. A všechny saze rovnou na Mikuláše, ale také na hospodyně, tetky a do peří. Peří se rozletělo všude po sednici, jak báby vyjekly leknutím a vyskočily. Ale jaképak báby, takto umazané vyhlížely jako banda čertů! A ta nejhorší semetrika musela být samotný Lucifer, protože vyskočila a hnala Mikuláše ze dveří, po zádech ho rukou flákala, nadávala a klela, i jméno boží vzala nadarmo. A ještě ven do tmy za ním zavolala:
„Aby Tě čert vzal!“
A tak malá babička byla svědkem, kterak Mikuláš k čertům přišel. Jen jedna věc jí vrtala hlavou a tak se musela před spaním zeptat maminky:
„A maminko, proč teta neříkala Mikulášovi Mikuláši, ale říkala mu Josefe?“
V chalupě žily spolu dvě rodiny: můj praděd František s rodinou a jeho bratr Josef se svojí rodinou. A ještě rodiče Josefa a františka. Soužití to nebylo vždy harmonické, zvláště Josefova žena byla vyhlášenou semetrikou, s každým se vadila. A protože já si ji ještě z dětství pamatuji, mohl bych s klidným svědomím potvrdit, že to byla skutečně semetrika, ale neudělám to, protože o mrtvých jen dobře.
Tenkrát 5. prosince kdysi v třicátých letech minulého století se venku čerti ženili. Kromě obou hospodyň a dětí v sednici byli ještě dědeček s babičkou a pár tetek. Ženské kolem stolu draly peří a dávali pozor, aby se peří nerozfoukalo, aby na někoho nepřišlo kýchnutí a nepřišla tak vánice i do chalupy. Dědeček se staral, aby nevyhaslo v kamnech. A děti zpoza kamen pokukovali po dveřích, jestli nejde Mikuláš. Jen Josef s Františkem tu nebyli, snad kdesi venku něco kutili.
Náhle se ozvalo cinkání zvonečku. Děti se zatetelily vzrušením. Otevřely se dveře a dovnitř vešel František se slovy:
„Tak se podívejte, koho vám vedu!“
A opravdu, za ním vešel Mikuláš. Veliký, zvláště se svojí biskupskou čepicí, s berlou, vousatý, v dlouhém plášti... A prý:
„Tak kdepak tady máte nějaké hodné děti?“
Pak si všechna dítka vyzpovídal, jestli jsou hodná. Dítka se divila, jak to všechno o nich může vědět, oddrmolila si modlitbičku, slíbila, že se polepší a poděkovala Mikuláši za dárečky.
A pak se Mikuláš otočil k odchodu a prý:
„Tak já zase půjdu o chalupu dál, spánembohem!“
A se slovem „spánembohem“ pokynul rukou, v které svíral svoji biskupskou berlu. Ale při tom zapomněl, že v chalupě s nízkým stropem přímo nad ním vede do komína roura od kamen.
Bum a roury se sesypaly na zem. A všechny saze rovnou na Mikuláše, ale také na hospodyně, tetky a do peří. Peří se rozletělo všude po sednici, jak báby vyjekly leknutím a vyskočily. Ale jaképak báby, takto umazané vyhlížely jako banda čertů! A ta nejhorší semetrika musela být samotný Lucifer, protože vyskočila a hnala Mikuláše ze dveří, po zádech ho rukou flákala, nadávala a klela, i jméno boží vzala nadarmo. A ještě ven do tmy za ním zavolala:
„Aby Tě čert vzal!“
A tak malá babička byla svědkem, kterak Mikuláš k čertům přišel. Jen jedna věc jí vrtala hlavou a tak se musela před spaním zeptat maminky:
„A maminko, proč teta neříkala Mikulášovi Mikuláši, ale říkala mu Josefe?“
Příspěvky v diskuzi
© 2007-2024 Najdise.cz