COVIDí příležitost pro změnu - Diskuze a zkušenosti

špejlička Je to celé na pytel. Teď už mám jen zlost. Ne na lidi, co jsou nemocní a nechtěně to roznášejí.
Na jaře mě taky přepadla trochu panika. Tak jsem šla na nemocenskou před mateřskou a v létě se mi narodilo miminko, tak jsem stejně doma a to svoje, tedy peníze mám jisté.
Jenže štve mě, že někdo do světa tohle schválně vypustil a my jsme na dlouho a možná už navždy přišli o svobodu, prostě o všechno, že už nic nebude jako dříve :(
Byla jsem dopoledne s mimčem v kočárku a pejskem na procházce. Roušku jsem měla na krku. Ano, je to sídliště, ale po venku prošlo celkem daleko ode mě pár lidí za celou tu dobu. A jedna paní asi pět metrů ode mě a schválně jsem počkala opodál, až zajde a nešla ji naproti..."kde máte roušku?" A já na to, že na krku, že udržuju odstup a když tu nejsou žádní lidi, tak radši budu dýchat čerstvý vzduch.
A to jsem tedy myslím velmi na hygienu a nechci se bouřit, nebo být něco jako rebel. Ale jsem moc naštvaná.

Takže,já už ani nemám náladu chodit vůbec někam ven. I když mam miminko a pejska a procházky pro nás jsou přece důležité.

Mám akorát tak chuť zajít si teď do krámu pro víno a koukat se na televizi a brečet.

thééé » špejlička no to jsem si říkala, že nechtěla bych v této době rodit a mít miminko,
musí to být velký psychický nápor
tak hlavně, že už je mimi doma