Vztah.. Někteří prokouknou a už se nad tímto povznesou. Proostě pochopí tu surealitu toho podnikání. Komedie plná omylů. Kompromisy , které v konečným důsledku jsou k ničemu (on chtěl vždycky psa , ona rybičky , tak nakonec si pořídili kočku , kterou společně nenávidí) , protože já nedělám to co bych chtěla , on nedělá to co by chtěl , ale jsme v tom spolu...protože se osamělosti bojíme.
Sex ? Byl úžasnej a pak se jednou probudíte - a říká te si - kde jsem se tu vzal (a)? A co přijde zítra?
Nicméně - rodina , základ státu (ne , že by teda ty státy byly něco křišťálově fantastickýho , spíš je to mocní a poddaní a až na asi dvě výjimky všude). Děti - jojo , potřebují rodinu a obě složky v ní. Potřebují slib a kodex. Ten , co se slibuje před brejlatým ouřadou či knězem před svatební nocí. Ale když to provede - terminologií dnešní mládeže zásek (a to provede téměř vždy) - co pak ?
A je to. Situace nazvaná frustrace. Jen 2% se k ní v životě nedostanou a říkají si: to jsem měl životní kliku.
Jde o to: Dříve bohatě stačil ten chleba s máslem. Přežít. Najíst se. Nezemřít moc brzo. Skrýt se před nájezdníkem či morovou epidemií , neskončit na vojně na 14 let , a čelit přírodním rozmarům.
Dnes ale každej chce stůl přeplněný manou nebeskou. Nedivím se - protože je k mání (byť se rychle přežerem a přestane nám chutnat). Když by vám Bůd nabídl poctivou skývu s máslem doživotně ale žádnej kaviár a bude chtít podpis , tak nepodepíšete. V patnáctém století byste podepsali a pak tančili štěstím týden. Jenom z té radosti , že nakrmíte ženu a děti a zůstanete při tom na živu.
Nemáme to lehký na světě. I když Kundera by nesouhlasil.
Tuvalu
To věčné koukání druhému do talíře, (řečeno i obrazně) Je ošklivá vlastnost. Dříve, dříve dříve bylo vše lepší, nejsem si jist. Aby manželé přežili museli mít 10 dětí 8 jich umřelo, a jen ti dvě se o ně postarali proto si také s dětma onikali, jinak by ty ztráty ( nemoci atd) psychicky nikdo nevydržel. Tam bych se vrátit nechtěl.
Nečumět stále někomu přes plot je dobrá vlastnost, pak zbyde energie na něco charitativního, nebo třeba dobře vycházet se sousedem co se přistěhoval z daleké země je velký příspěvek do vyvážené společnosti.
Vytahovačů je určitě dost, ale to není tak problematické.