Noční krajina - Diskuze a zkušenosti

buba » Renor Ať už jsi anděl,nebo,žena,
ty toužíš,najít prince,beze jména.
Ještě z krásných pocitů,co na zem spadli,
jsi celá rozechvěná.

Chceš se vydat,třeba neznámou krajinou,
připravená lásku rozdávat,radost rozsévat,
nad sebou,pod sebou,na sobě,v sobě,
máš plno čarovně krásných hvězd,
andělem svým,i srdcem necháš se vést,
vydáš se na jednu z nejdelších cest.

Vrátíš se zpět,bohatší o různá poznání,
radost i bolest,krásno,i nevlídno,
tak celá,utrmácená,a znavená,bez prince,
bez jména.Sedneš si ve svém kraji,
protože,hýbat se můžeš jen ztuha,
víčka mírně zvedneš,a nad tebou duha,
zas natahuješ svoje ruce,a nemůžeš jí
uchopit,jen očima a srdcem,vnímáš,tu krásu,
najednou procitneš,do něčího hlasu,
zíráš jako zmámená,nad tebou ten bez
jména,do dlaní bere tvoje dlaně,cítíš
to teplo,konečně sáhla jsi na ně.
a z nebe se zase sype samá krása.už se ti nechce vůbec spát,jen každý okamžik, si velmi užívat.

Renor » buba ...ty jeho dlaně, co hřejí ruce mé
já nechci se pustit, už ne...
on nemá v úmyslu odejít beze mne,
nechce mě nechat samotnou v této smutné krajině

Odcházíme spolu na cestu dlouhou
nezaváháme ani na vteřinu pouhou...
jsme tu jen já a on,ten co, náhle nabyl jména
jen my dva, on můj muž, já jeho žena...

Odcházíme spolu-ve svých snech-
doopravdy necítím jeho polibky na svých rtech...
zůstává nám jen to snění
červánky na lících a po těle příjemné chvění
...krásné snění...krásné chvění...