MELANCHOLIE Z CHODNÍKU - Diskuze a zkušenosti

VJEMY Z CHODNÍKU

Zakop´ jsem právě teď na rovině
O svou vlastní haksnu
Zůstal jsem ležet , svět zezdola vidím
Tak tiše nad ním žasnu

Pod sukně vidím stařeně nerad
Sorry , však nejde mi prozatím vstát
Její psík ochcal mi botu, ten neřád
Zved´bych se rychle , být trochu víc mlád.

Dlažba mě studí , však nade mnou nebe
Blankyt a krása a co si víc přát?
Víno už vyprchá , prdel však zebe
Možná by od věci nebylo vstát...

Kolem teď projíždí Vinnetou s Nšo-či
Koně maj krásný , však na mě chtěj srát
Jedou si dál, ke mně nesklopí oči
Jsem padlá Nula , není o co stát.

Vedle je zastávka, lavička , feťák
Balí si brko a čumí jak debil
Chtěl by mou šrajtofli, tenhle pan smeťák
V práci tak nejméně století nebyl

Kočárek projíždí kolem mé hlavy
Svobodná mamina , sedřená na kost
Dojela na chlapy, divný má stavy
Teď dřina v samotě , pražádná radost.

Zahlédnu vílu , přítančí směle
Trocha se stydím , jak ležím tu trapně
Však spíš by mě nakopla do prdele
A pak si tak odplula za cizím ladně

Nelpím však na ničem , na nebe koukám
Za chvíli vstanu a šusťáky opráším
Tiše si svou milou písničku broukám
A pár nových vjemů si z chodníku odnáším.