vždycky nás nutili být otevření - otevření všemu a musíš přijmout a ono to fuj prochází námi, přílišná adorace OTEVŘENÍ SE, a ted bude možná nový myšlenkový směr: ZAVŘENÍ - tomu, co nechceš.
Mám z toho prasečí radost, je to téma Vernixu (homeopatika, zrovna ho beru) - ochrana hranic, tak to prožívám, mám nějakou radost ze zavření všeho, možná jsem úchyl, ale je to BEZPEČÍ.
Áta22
Myslím, že v životě se ty časy otevření a uzavření vždy prostřídají a vede to k jakési rovnováze... Asi by byla chyba se uzavřít napořád a ve všem a vůči všem. Na jistou dobu je to fajn, zavřít dveře a být sama se sebou, v izolaci. Nevím, jen píšu, subjektivně, jak to mám já...asi se vykašli na to, co nám společnost nutí a v čem nás vychovávali... „ne“ můžeš říct vždy...pro- češtinářské hnidopichy – fakt nevím, kam patří čárka :)