Sosna zvlčelý
» Žihadlo
Já si myslím, že toho Urana s pravidly i bez dosti zosobňuje svým principem Vodnář. Vládne tam sice Uran, ale Saturn dohlíží. Nekecá mu do toho, nenosí mu návrhy, prostě to rovnou vetuje a nechá Urana, ať si přijde sám s něčím lepším. Proto Uran se musí naučit nějaká omezení (pravidla) přijmout. Získat pevný bod, oporu, základy, mít je na své straně (Saturn). Když toto se mu podaří a přijme je za své, už se o ně nemusí starat, může je odložit. Je v souladu, v rovnováze. Zajímavé je, že Saturn by zde mohl hrát roli otce, jenž dozoruje na svého syna. Nevede ho za ručičku, nechává mu prostor k seberealizaci, ale současně jej omezí pevnými mantinely, dokud nezvládne Uran všechny lekce. Ale mytologicky je to naopak, Uran je otcem Saturna. Ovšem syn zde vyslyšel volání své matky, vzal na sebe veškerou zodpovědnost světa. Vykastroval svého nezvladatelného otce, aby ten již nemohl dále rozsévat anarchii. Teprve vykastrovaný Uran (tedy Uran s hranicemi) přestal být anarchistou, stal se svobodným.
Tento příběh má velmi mnoho rovin. Ale zde ukazuje hezky právě k tomu, že svoboda má svůj pevný řád. Ale když tento řád přestaneme chápat jako omezení a pochopíme jej jako místo pro kořeny svobody, můžeme být naprosto svobodnými i my. A kdo umí improvizovat, ten může pravidla odhodit, stejně je má někde hluboko v sobě tak zažitá, že si je ani neuvědomuje, ale žije podle nich. I s tím pravidlem "hraj fér".
Nabi*
» Sosna zvlčelý
Díky Sosno, tohle rezonuje. "Uran s hranicemi přestává být anarchistou a stává se svobodným." Přesně tak to cítím. Být svobodný pro mě neznamená vždycky dělat co se mi zamane a co mě napadne. To podle mě není účel života. Krátkodobě to může být přínosné, v rámci vypilování určitých schopností, disciplíny nebo naopak k uvolnění se a "dovolení si", ale dlouhodobě si myslím, že každé vybočení má svoje následky a ve většině případů ne zrovna ty pozitivní. Takže ještě jednou díky, tohle je velmi důležitá poznámka