Svobodu vnímám jako stav, kdy veškera hybná síla, veškeré lidské konání, prochází skrz filtr spravedlnosti, což se dá chápat jako kolektivní prospěch.
Svoboda = spravedlnost = vše vyváženo na pomyslných miskách vah.
Když tuto myšlenku aplikuji na jednu konkrétní úroveň a to pro dnešek příhodné "státní zřízení". Tak pro dosažení opravdové svobody (spravedlnosti) by veškera zákonodárná moc musela být použita skrz tento filtr. Jednalo by se o lidi moudré, pevné morální autority, jež by při uplatňování zakonodarné moci vždy potlačili svůj osobní zájem nebo jakousi vlastní zkreslenou představu "kolektivního zájmu".
Až v těchto mantinelech poté vytvářet svobodu osobní, svobodu svého já, protože veškerá "nesvoboda" (paradoxně) pramení z prosazování vlastního já na úkor výše uvedeného.
Bosch
» Moneta
Dobry smer uvazovani. Apropo spravedlnost. Myslis si ze treba pilat napotlacil svuj osobni zajem ve svem rozhodnuti? A neprojevil se "kolektivni zajem" lidu ktery zadal propustit barabase? Dokazal by i zcela nestranny a spravedlivy, moudry, osviceny panovnik, soudce, zajistit spravedlnost rozlicnym, casto protichudnym zajmum? A to je jen kulturne-spolecenska rovina. A predstav si ze jde pak treba o takovou hrusku!!! https://youtu.be/hqIVeI-1I-4