je po zimě - Diskuze a zkušenosti

stejně se mi pořád směješ. Vzal jsem Tě za ruku a vykládal Ti věci, které nikomu neříkám, jsi hrozná, mám rád jak někdy mlčíš.. A stejně si vedeš svou, někdy se jen tak díváš a někdy se rozlobíš, ale tak jak tak, jsi to pořád Ty.. A já jsem proto s Tebou rád. Když mi vyprávíš jak Tě bratránek hodil do řeky, že si se na něj obořila, že neměl právo smáčet Ti šaty.. stejně ho máš ráda, je to hodnej kluk, to mi nevymluvíš.. A pak Tě zase pohltí to velký město a mnoho kamarádek. Nějak se mi ztrácíš a já nevím proč..? Kolikrát jsem se procházel parkem, tam jak jsi uklouzla na blátě, pamatuješ..? Tenkrát si se moc zlobila na údržbu a říkala si slova která nemůžu psát. Ale co, můžu cokoli, když jsem s Tebou.. Tenkrát si křičela, že ty hovada neumí ani udržet cestu ve stavu, který by slušným lidem nezašpinil kalhoty.. Ale my přeci nejsme slušný lidi, my jsme strašně moc mladý a to se neodpouští, pořád na to zapomínáš.. Je vůbec zvláštní, jak se umíš zlobit. Nikdy se přitom nemračíš. A to je důvod, proč ještě zůstávám.. I když Tě štve má bláznivá povaha, zlobíš se stejně jako jiný, když řekne, miluju Tě.. Je tomu dva roky, když si poprvé vzala za ruku a držela tak pěvně, až sem se o Tebe začal bát. A bál sem se právem, dnes už mi ruka jen tak plandá na svalech.. Možná držíš kluka co si Tě opravdu zaslouží a možná jsi už vdaná, raději nemyslet.. a co Ti říct než uzavřu tenhle prapodivnej příběh? Snad jen směšné "miluji Tě".. a dlouho budu.. Tvůj smích totiž nestárne ani kýchání v obchoďáku, nic nebledne, nic nechce odejít.. i já se těžko loučím, ale musím, protože Tvá vůně je tu pořád cítit, Tvůj smích se rozhléhá po domě, jen né tak hlasitě, je mnohem tiššššší, ale hřeje mě.. nic na tom nemění ani fakt, že dávno, už je po zimě..Naposledy však věčně Toulavej