Desátá večerní dávno už odbila na peron s plácačkou výpravčí míři. Osobák na Turnov odhrkal s radostí Hrst prachu v tempu svém za sebou víří.
Odjel však s náskokem celých dvou minutek Výpravčí totiž měl na stole kávičku (nechtěl čekat) Však jiný muž osudu svému tím neutek´ Příšel včas , v podpaží nes´ ňákou poličku.
K průseru došlo a dobrák můj výpravčí Poprávu čekat měl výtrysky hněvu Lidé jsou někdy zlí , tak četou popravčí Klidně mu pohrozej , není do zpěvu.
Tenhleten důchodce zůstal však nad věcí Naopak - zazněl tu veselý smích Navzdory , že tenhle vlak už byl poslední Výpravčí nemusel přiznávat hřích.
Mě to však nedalo , povídám: Pane krásně se smějete, že foukl vám spoj Chápu , že občas se tohleto stane život je zkrátka jen v poklusu boj.
Lidi však v takovou chvíli spíš lají Frustraci vybíjí každý s znich po svém Vy se však chcechtáte , mysl mi tají kde se to bere , jste opilý bohém ?
Odložil poličku , zasmál se znovu " Ále...dokud ještě dejchám..."