Vážka a zlomený klíč - Diskuze a zkušenosti

Nejprve jsem zlomil v zámku klíč. Při odchodu už v poloze zamknuto, takže jsem vůbec nevěděl, zda se dostaneme domů. Ale pomocí kleští jsem to vyřešil během 5 minut. Ovšem klíč jsem dosud nikdy nezlomil.

A teď před chvílí (deset minut před 23. hodinou) mi vlétla do obýváku vážka. Černé tělo a čistá křídla bez kresby, jen žilkovaná. Nic moc hezká, ale tím úctyhodněji působila. Dáma v černém. Nikdy jsem takovou neviděl, ale možná to je tím, že člověka upoutají spíše ty barevné druhy.
Jenže tady u nás vážky nelítají. Nikdy jsem neviděl vážku přímo zde ve městě. U řeky ano, tam spousta, ale to je kus. A už vůbec by mne nenapadlo, že létají v noci.
Je zvláštní, že jsem ji vnímal jako bytost. Jako něco (někoho), kdo zasluhuje úcty. Sedla na zeď, klidně s rozepjatými křídly. Nechal bych ji tu, ale kočka by ji sežrala, tak pro její bezpečí jsem ji lapil do sklenice a vynesl ven. A jen jsem ji pustil, tak frrrrr dovnitř! Celkem jen škvírou v nedovřených dveřích. Zamířila přesně, neomylně. A už si sednout nechtěla. Chvíli jsem ji naháněl se sklenicí v ruce při zdech a pod stropem a nakonec si nechala říct a při jednom zpomalení u zdi jsem ji lapil napodruhé. A už ji vypouštěl se zavřenými dveřmi. Už se nevrátila.

Nějaký nápad, co ta vážka "chtěla sdělit"? Pocit to byl spíše příjemný. A známý, přestože vážku jsem skutečně nikdy nenaháněl.



Jo a přeji dobrou noc a krásné rozlítané sny.