Lupi
» Bosch
Já to jen prolítla, podívám se na celý později - ale jde to hodně po povrchu. Není tam to, co bylo nejdůležitější - atmosféra. Vzpomeň si na jaro 90, trochu tomu uber grády a udělej to jednak ukázněnější a druhak něžnější, a budeš to mít. Velmi zhruba. Víš, co je moje osobní vzpomínka na pražský jaro? Je krásnej den, jdu po Karlově mostě, sukni sotva po zadek . je lehko a sladko, všichni se mírně usmívají a všechny mají ty sukně po zadek a na mostě sedí Paleček s Janíkem a hrajou tohle: https://www.youtube.com/watch/…
Lupi
» Bosch
Však už jsou - třetí generace. Já ze starejch struktůr nemám obavy, jsou slabý, jak nemocniční čaj; obavy mám (mírné) ze struktůr nových, již převzaly praporec revoluce. Chodí pešek okolo. Mmch - bylo kouzelné představení v Národním, o životě swingaře Jiřího Traxlera - režíroval to HAvelka. Jmenovalo se to V rytmu swingu buší srdce mé a nádherně tam vystihli, jak se mění atmosféra, když někdo začne zvedat právě tenhle praporec...... Zažila jsem přechody z tíživého dusna padesátých let do (swingové) lehkosti šedesátých, pak do úmorna sedmdesátek...osmdesátky měly zas jinou atmosféru. A pak devadesátky - ty byly ze všech nejlepší! Extrémně vnímám každý pokus o zvedání praporců......