Hvězdy se mi třpytí nad hlavou,jdu noční dálavou.Kilometry jsem už počítat přestala,jak já bych už spala...Nikde ani živáčka,ani ptáčka zpěváčka,jen nocí se cesta dál vine,nohy už mám tak líné...Ujel mi poslední autobus,to je tedy pěkný hnus.Podél cesty se příšery krčí,snad na mne žádná nevyskočí,srdce až v hrdle mi tluče,hruď svírají ledové obruče.Konečně v dálce okno teple září,usměv se mi vrátil do tváří.Domov vítá mne otevřenou náručí,miláček můj přesto bručí.Měla jsem zavolat,přijel by pro mne a rád.Že mobil jsem si zapomněla,to jsem mu raděj říkat ani neměla,vyslechla jsem si přednáškua usnula až po prášku.