Já asi jo .. nemyslím romantiku k přírodě, ale v životě a třeba ve vztahu .. souvisí to s povahou, i když ne vždy to člověk umí správně projevit .. Jak to vnímáte vy a souvisí to podle vás s tím, co vám "hvězdy" nadělily?
Nabi*
Už tady zaznělo, že pro každého znamená romantika něco jiného. U mě je to jak s kým a jak kde. Všechno se to odvíjí od toho, jak se cítím s daným člověkem. U mě romantika vzniká souzněním (buď s člověkem, nebo s přírodou, nebo se sitaucí), kdy se cítím být propojená. Romantika musí tak nějak vyplynout, nemůže to být křečovitá situace, kdy si např. muž myslí, že "udělá romantiku" Pro mě je to autentičnosti chvíle a klidně to může být jen pohled, nebo večeře při svíčkách. Když se zamyslím nad tím, kdy jsem cítila největší romantiku a spojení, tak to bylo vždycky někde v přírodě. Napojená na zvuky, vítr, vůni, pohled, pohyb. Vše spíše o samotě nebo s jedním člověkem. Na veřejné projevy mě neužije. Romantika je stejně divné slovo, protože se mi to pojí s takovými těmi přeslazenými projevy a la ťuťu ňuňu, a to už je zas na mě moc To mi už spíš přijde romantické, když pro mě chlap udělá něco ve stylu bubobubo příběhu, to teda jo