Tak já co by Vodnářka a tedy částečná uranistka bouřky miluju, ovšem to co se dělo dnes odpoledne na střední Moravě ....
Kolem 15 h totální tma, vichr a liják, ale co bylo nejhorší, padaly kroupy o velikosti vlašského ořechu... kolegyně, co má z bouřky panický strach, si v kanclu nasadila sluneční brýle (aby neviděla blesky ), nad hlavou si držela psací blok a v době největšího krupobití zdrhla na WC a tam vyčkala, až se to přehnalo.
No byl to mazec, po návratu domů jsme sečetla škody - shozené všechny truhlíky z oken, surfinky polámané a orvané, mokrá hlína z těch truhlíků částečně vysypaná do kačírku kolem domu, andělské trumpetky jak po útoku dělostřelectva...
Jana O'Lala
Mám to jako Thééé.. Samotné blesky a hromy mi tolik nevadí (ne že by mě to těšilo přímo nad hlavou), ale co nedávám, tak ty silné vichry při tom, co se někdy dostaví, to mi nahání hrůzu. A včera to bylo fakt chvílemi výživné a to nás to jen šmrnclo. Spadlo nám pár tašek ze štítu a po celé ulici jsme se sousedy sbírali rozházené plasty a kartony..