Tak já co by Vodnářka a tedy částečná uranistka bouřky miluju, ovšem to co se dělo dnes odpoledne na střední Moravě ....
Kolem 15 h totální tma, vichr a liják, ale co bylo nejhorší, padaly kroupy o velikosti vlašského ořechu... kolegyně, co má z bouřky panický strach, si v kanclu nasadila sluneční brýle (aby neviděla blesky ), nad hlavou si držela psací blok a v době největšího krupobití zdrhla na WC a tam vyčkala, až se to přehnalo.
No byl to mazec, po návratu domů jsme sečetla škody - shozené všechny truhlíky z oken, surfinky polámané a orvané, mokrá hlína z těch truhlíků částečně vysypaná do kačírku kolem domu, andělské trumpetky jak po útoku dělostřelectva...
Sosna zvlčelý
V nečasí se nejlépe spí. Fakt. Jednou jsem na vandru zalezl na seník kdesi v Železných horách, protože se hnala bouře. Už bouřilo, když jsem usínal. A pak jsem se ráno nestačil divit, jak to kolem vypadá, kolik stromů vyvrácených... A já to zaspal. (Popravdě ve vichřici neslyšíte stromy padat, to vše zanikne v svistu větru.)
No a jinak hromobití se nebojím. Pokud není ze zadnice.