Tak já co by Vodnářka a tedy částečná uranistka bouřky miluju, ovšem to co se dělo dnes odpoledne na střední Moravě ....
Kolem 15 h totální tma, vichr a liják, ale co bylo nejhorší, padaly kroupy o velikosti vlašského ořechu... kolegyně, co má z bouřky panický strach, si v kanclu nasadila sluneční brýle (aby neviděla blesky ), nad hlavou si držela psací blok a v době největšího krupobití zdrhla na WC a tam vyčkala, až se to přehnalo.
No byl to mazec, po návratu domů jsme sečetla škody - shozené všechny truhlíky z oken, surfinky polámané a orvané, mokrá hlína z těch truhlíků částečně vysypaná do kačírku kolem domu, andělské trumpetky jak po útoku dělostřelectva...
aktigram
Ako dieťa som sa veľmi bála búrky, videla som ako horí dom. Ked som bývala v panelaku strach z búrky sa zmenil na úchvatné divadlo. Nevedela som pochopiť čo sa na oblohe deje počas búrky, neviem v byte som mala pocit istoty. Teraz bývam v dome a mám strach z búrky, hlavne ked je taká zlovestná, mám pred ňou rešpekt a prosím nech sa zmierni. Mám strach že udrie blesk, mám strach že zniči úrodu- takže áno, mám pred ňou rešpekt naháňa mi aj strach.