"Souhrn duševních schopností a sil, sdružovaných jástvím. Jáství které personifikuje subtilní substance nebo kvality fyzikálního světa, tvoří duši právě svou soudržnou silou. Proto je duše faktor psychický, z objektivního hlediska neexistující. Přesto se v józe tento psychický soubor identifikuje a je považován za celkem pevný svazek, který je zatížen charakterovými vlastnostmi a je proto překážkou, která musí být zdolána. Teprve zničení stavu, nazývaného duše, je předpokladem vnitřní svobody ničící i fiktivní svazky, které tísní a omezují uvědomování. Proto se v józe považuje za nezbytné zničit duši. Dosahuje se toho působením mysli, prostoupené uvědomění: mysl a vědomi nesmí být ani ničím omezeny, ani vymezeny. Jsou-li za tohoto stavu zaměřeny na tento psychický soubor (duši), rozplyne se tento soubor zrušením jeho soudržných sil. A když potom jogín nepřipustí, aby došlo k novém stmelení psychických činitelů, jeho duše se již nikdy nezformuje. Tím se jogín zbavuje "nositele všech prožitkových kategorií" a následkem toho bude svobodný jako ten, kdo zrušil všechny záchytné psychické momenty bytí. Proto lze existenci duše pokládat za podmíněnou a člověku nijak nevadí, když ji zničí setrváním vědomi v nevymezovaném "prostoru", v absolutnu." Květoslav Minařík Malý mystický slovník naučný
Trochu jiný pohled na duši než běžný. Tímto se rovněž nabízí otázka o nesmrtelnosti duše. V tomto významu je duše pomíjivý jev který lze vnitřní činností "rozpustit" čímž vzniká stav ničím neohraničené svobody prožívání. Ovšem psychické svazky které jsou duší míněny představují kromě jiného i naše přání, která se zdají být nesmrtelný. V tomto druhém ohledu se jeví naše duše jako nesmrtelná a nekonečná tak jako naše vůle tvořit stále nová a nová přání, svazky, závazky..