Dítě narozené 24.4.18 a jeho povaha - Diskuze a zkušenosti

Sosna zvlčelý Myslím, že tady je potřeba si ponejvíce uvědomit, že od narození (a již v prenatálu) je každé dítě individualita. A toto uvědomění musí přicházet hlavně z pohledu nejbližších, tedy rodičů. Nejde porovnávat s druhými. Tedy porovnávat pouze tak, že vidíme rozdíly, vnímáme je, uvědomujeme si je. A právě těmto rozdílům pak přizpůsobujeme svůj přístup k dítěti.
Ano, opravdu ke každému dítěti individuální přístup. Nelze vychovávat ani sourozence stejně. Oni nejsou stejní a právě oni se dožadují odlišných přístupů.
Nyní bych se vůbec nebál toho, že synek je bojácný. Vždyť je mu jenom rok! Teď je jenom na mazlení a ještě dost dlouho bude. Tady nepojme ani informaci, že příchozí lidé jsou hodní, že se na něj přišli podívat atd. On jasně vysílá signál, že se bojí, že nechce, aby se přibližovali. Je to instinkt. Divoké zvíře komunikuje také tak. Zaujme obrannou pozici, kdy jasně naznačuje: "Nepřibližuj se ke mě!" A když je tato hranice překročena, zaútočí. Jen kvůli ohrožení. Takže pokud dítě pláče a při přiblížení dotyčných je pláč intenzivnější, tak každý rozumný, kdo to s dítětem opravdu myslí dobře, se stáhne. Bez ohledu na to, zda se jedná o babičky, dědečky, tetičky, nebo úplně cizí lidi. A rodič by mu měl tuto jistotu poskytnout, podpořit ho. Protože když ho naopak postrčí k dotyčným lidem, neposkytl pocit bezpečí, který dítě hledalo. A to v tomto věku (ono i pozdějším; tolik lidí prožije nějaké trauma až v dospělosti a nesou si ho pak už napořád) může mít celoživotní následky!
Bohužel jsme my byli vychováváni jinak. Takže dodnes se tu přenáší jakýsi mýtus, že se to v dítěti musí zlomit. Nemůžete zlomit něco v dítěti. Zlomíte vždy jen celé dítě. A podívejte se, jak v přírodě se chová zlomený strom. I když neuhyne, už nikdy nebude v pořádku.
Lidé, kteří sami byli takto vychováváni, to aplikují dál a dál. Takže od dědečků a babiček bývá velmi obvyklé tvrzení, jak jejich děti jsou ve výchově vnoučat špatní a neschopní, proto dítě ječí, ale to se musí překonat! Bezostyšně jsou schopni brát dítě hledající bezpečí z máminy náruče. Ve skutečnosti se tito lidé bojí vlastního selhání. Nejsou schopni opatrného a postupného přibližování se k vlastnímu vnoučeti. Místo aby mu prokázali lásku formou respektu, jdou tvrdě za tím, že si berou (vynucují) lásku od dítěte! Nedávají, berou! Nerespektují ho. Jak má ono respektovat je, když jsou ochotni mu vědomě ublížit, aby si sami něco dokázali? Naprosto ignorují všechny signály, které dítě vysílá, jdou bezostyšně proti nim. A často to skutečně v dítěti zlomí. Ovšem není to odstranění nějakého bloku, je to jen naprostá rezignace dítěte, které se nedokáže ubránit. A když tady jeho obrana selže, již v tomto útlém věku, často se pak nebrání ani útokům v dospělosti. Nedokáží jim čelit, problémům se snaží vyhýbat, utíkají před nimi a to leckdy jakýmkoliv způsobem (ti slabší třeba i alkoholem, drogami, životem v iluzích atd.), současně jsou snáze náchylní k manipulaci od druhých, ke zneužívání...

Vy se ptáte astrologie na to, zda bude synek takový bojácný i v dalších fázích života. Na to právě astrologie až takovou odpověď nedá. Jaké mu to uděláte, takové to bude mít. Takže poskytněte dítěti tolik bezpečí, kolik potřebuje. Když bude cítit pevnou půdu pod nohama (bezpečí, jistotu), tím snáze a rychleji opustí úzkostné stavy. Nevyhýbejte se kontaktu s kýmkoliv, ale nechte mu čas. Otrká se. Vzít za ruku, vzít do náruče, nechat rozkoukávat a pečlivě vnímat jeho reakce. Naslouchat mu a respektovat. Na význam slov v tomto věku ještě dítě nedá, na klidný a bezpečný tón hlasu ano. (Tím bezpečným tónem nebývá šišlání babiček.) Z něho nejlépe pozná, že nebezpečí není tak velké. Současně si buďme vědomi, že pro malé dítě je všechno větší. A že jeho paměť se stále velmi rychle vyvíjí. Když někoho nevidí měsíc, nemusí si v tomto věku vůbec pamatovat, že ho zná. Je to nová neokoukaná tvář. Na pamatování tváří má ještě čas. A zase každé dítě to má jinak.

faraym » Sosna zvlčelý veľmi pekná a múdra odpoveď - súhlasím s vami