NADĚJE - Diskuze a zkušenosti

V klidně rozbouřených vodách tvých vnitřních otázekkrom síllící beznaděje snad zbylo ještě cosi..jak tisíce věků ošumtělý stařec držící provázek,jediný, co zbyl z marionety, oba stejně nazí a bosí.Jak vysloužilý námořník, co hledá cestu domůa najde jen střepy dávno vybledlého "navždy spolu".A jeho, dnes jediný věrný-pes, čůrající u poznaného stromua miliony společných kroků, už ne vzhůru, ale jenom strmě dolů.Jak sílící tupá vášeň po komsi, kdo je k lásce slepýa ty přesto cítíš naději...v nekonečných píscích fantazií našich dětí,jako každý jednou dojdou na konečnou, ocitnou se na poslední opuštěné koleji.V klidně rozbouřených vodách tvých vnitřních otázekkrom sílící beznaděje snad zbylo ještě cosi...jak průzračná voda neztratí se v množství moří, jezer, řek,jak energická červeň v našich žilách, co koluje pro žovot,ne, že chce, že musí!