Je to štestí,o kterém se nikomu ani nesní...Je to smůla,která je na světě fůra...Je to radost,která neznamená jakost...Je to smutek,který po chvíli utek...Je to hrůza,s kterou se probouzí i ta nejtemnější můza...Je to naděje,která vše zakleje...Je to touha,která je jak země dlouhá...Je to víra,která se promění v netopýra...Je to cit,který mě naučil žít...Je to smysl,který tu navždy zkisl..Je to mládí,které všechny tak svádí...Je to čas,který mizí v nás...Je to láska,která když skončí tak ti napráská...Je to ŽIVOT!!!!
buba
Krásný příspěvek,hezky rozepsaný život* Jen tady bych dopsal- Je to můza,s kterou se probouzí i ta nejtemnější lůza... (třeba,aby to nebylo stejný)