Rok 18 ukázal naši pravou tvář, a bohužel né vždy to byla srdce zář, rok 18 již je za námi a jaké že měl poslání? Odhalit naše stíny, osahat je a pobýt s nimi. A co teď s tím? Teď je ten pravý čas vím, teď je ten čas na změnu, a nepodléhat systému, teď je ten pravý čas, rozsvítit světlo v nás. Tak to jsou tedy věci, truhlář a takovýhle kecy, no jo no, je to tak, jestli on nejí čerstvý mák? Mák ten to asi nebude, děkuju Tobě osude, děkuju za vodu i čerstvý vzduch, děkuju že navštívil mě duch, děkuju za Tebe kdo to čteš, děkuju za to že jseš, děkuju a Lásku přeju Ti, jdi svému štěstí naproti, ještě bych na Tě něco hrk, Zdraví a podpis Mrk;)
Gaudentia
Krásně a výstižně popsáno . Můj rok se nesl ve velmi podobném duchu, tak se s uvedeným více než ztotožňuji. Snad i následující rok přinese zajímavé výzvy, kéž by už však nebyly tak bolestivé jako v minulém roce.