Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Pokora - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Pokora
03.12.2018 - 23:50
Bosch
Pokora
Myslím si že wiki skrze všechny svoje nedokonalosti poskytuje i docela slušný návod na dosažení individuální dokonalosti.
Kdo má uši k slyšení slyš.
Pokora (latinsky: humilitas, německy: Demut, anglicky: humility, rusky: smirenomudrije) je jedna ze sedmi ctností, je to pocit, kdy si člověk uvědomuje vlastní nedokonalost či závislost na někom. Člověk si uvědomuje závislost na tzv. „vyšších mravních požadavcích“ a má tak důvěru, když se to od něho očekává, a ne když potřebuje neúměrně velebit sám sebe. Opakem pokory je pýcha (lat. superbia). Také by se dalo říct, že opakem pokory může být „neustálé srovnávání sebe s druhými: ten je víc, ten je míň, v tomhle jsem byl zkrácen“, neboť „pravá pokora je pravdivost, uznání skutečnosti: respektuji jedinečné povolání své i každého člověka a nesnažím se je srovnávat, posuzovat, hodnotit“[1].
Pokora se projevuje skromným chováním a nesobeckostí, což jsou rysy člověka, který respektuje druhé. Pokora vyrůstá z vědomí vlastní jedinečnosti a zároveň pocitu vlastní slabosti a nedokonalosti vzhledem k požadavkům vyšších bytostí.
Sv. Tomáš Akvinský považuje pokoru za ctnost ctností.
V každém náboženství existuje rituální metodika. V křesťanství je to pokání v modlitbě, v buddhismu osvícení v meditaci, v hinduismu vysvobození od karmy vykoupením z reinkarnace - meditací nad osvobozením od viny, nabývané špatným životem, v judaismu dodržováním příkazů tóry a modlitbami na svátky, především na Nový rok a Den smíření. V islámu je pokora před Bohem vyjadřována dodržováním příkazů koránu a sunny (šaríja) a vnějšími gesty při modlitbě a vstupu do mešity, atd.
V judaismu patří pokora - šiflut (שִׁפְלוּת) mezi ctnosti.
A to světlo nad člověkem vyjadřuje míru lásky jeho duše k bližnímu. Souznění duší v lásce je předzvěstí souznění s láskou Boží. A souznění muže a ženy je souznění, kdy oba přestávají cítit hranice svého bytí a jsou jedno tělo a jedna duše. A to je Početí v pokoře a lásce Boží k sobě navzájem skrze lásku lidskou.
https://cs.wikipedia.org/wiki/…
Kdo má uši k slyšení slyš.
Pokora (latinsky: humilitas, německy: Demut, anglicky: humility, rusky: smirenomudrije) je jedna ze sedmi ctností, je to pocit, kdy si člověk uvědomuje vlastní nedokonalost či závislost na někom. Člověk si uvědomuje závislost na tzv. „vyšších mravních požadavcích“ a má tak důvěru, když se to od něho očekává, a ne když potřebuje neúměrně velebit sám sebe. Opakem pokory je pýcha (lat. superbia). Také by se dalo říct, že opakem pokory může být „neustálé srovnávání sebe s druhými: ten je víc, ten je míň, v tomhle jsem byl zkrácen“, neboť „pravá pokora je pravdivost, uznání skutečnosti: respektuji jedinečné povolání své i každého člověka a nesnažím se je srovnávat, posuzovat, hodnotit“[1].
Pokora se projevuje skromným chováním a nesobeckostí, což jsou rysy člověka, který respektuje druhé. Pokora vyrůstá z vědomí vlastní jedinečnosti a zároveň pocitu vlastní slabosti a nedokonalosti vzhledem k požadavkům vyšších bytostí.
Sv. Tomáš Akvinský považuje pokoru za ctnost ctností.
V každém náboženství existuje rituální metodika. V křesťanství je to pokání v modlitbě, v buddhismu osvícení v meditaci, v hinduismu vysvobození od karmy vykoupením z reinkarnace - meditací nad osvobozením od viny, nabývané špatným životem, v judaismu dodržováním příkazů tóry a modlitbami na svátky, především na Nový rok a Den smíření. V islámu je pokora před Bohem vyjadřována dodržováním příkazů koránu a sunny (šaríja) a vnějšími gesty při modlitbě a vstupu do mešity, atd.
V judaismu patří pokora - šiflut (שִׁפְלוּת) mezi ctnosti.
A to světlo nad člověkem vyjadřuje míru lásky jeho duše k bližnímu. Souznění duší v lásce je předzvěstí souznění s láskou Boží. A souznění muže a ženy je souznění, kdy oba přestávají cítit hranice svého bytí a jsou jedno tělo a jedna duše. A to je Početí v pokoře a lásce Boží k sobě navzájem skrze lásku lidskou.
https://cs.wikipedia.org/wiki/…
Příspěvky: Všechny | tronco
05.12.2018 - 11:13
| Filtr
tronco
» Bosch
... no... myslel jsem na podobnou věc. Pro pokoru cestou "sebezapření"...
Ty uvozovky dávám úmyslně s vědomím těch často nepostřehnutelných niancí balancujíc na ostří hranic Já-já, hrdost-pýcha, sebevědomí-egoismus atd... A být absolutně pokorný ...hmmm... tak to chce obrovskou porci odvážlivosti. Nenechat se nasrat ani plivancem do obličeje od svého trýznitele ... když to vezmu do extrému...
Ty uvozovky dávám úmyslně s vědomím těch často nepostřehnutelných niancí balancujíc na ostří hranic Já-já, hrdost-pýcha, sebevědomí-egoismus atd... A být absolutně pokorný ...hmmm... tak to chce obrovskou porci odvážlivosti. Nenechat se nasrat ani plivancem do obličeje od svého trýznitele ... když to vezmu do extrému...
05.12.2018 - 12:36
| Filtr
Bosch
» tronco
Já nevím jestli se dají na pokoru vztahovat měřítka vnějšího chování.
Z konvenčního pohledu na správnost morálku pravdu atd snad ano.
Ale v extrému jde snad i pokorně někomu dát na kokos a asi ani emoce nevylučují pokoru.
V životě asi být pokorný a současně v něčem neucápnutý tak nějak úplně nejde.
Když nepokora je asi samotnou podstatou naší existence.
Sebezapření je asi fenomén sám o sobě vyžadujíc podrobného zkoumání.
K pokoře však zhusta podstatný.
Z konvenčního pohledu na správnost morálku pravdu atd snad ano.
Ale v extrému jde snad i pokorně někomu dát na kokos a asi ani emoce nevylučují pokoru.
V životě asi být pokorný a současně v něčem neucápnutý tak nějak úplně nejde.
Když nepokora je asi samotnou podstatou naší existence.
Sebezapření je asi fenomén sám o sobě vyžadujíc podrobného zkoumání.
K pokoře však zhusta podstatný.
05.12.2018 - 13:42
| Filtr
tronco
» Bosch
Reaguji v podstatě na Tvojí první větu....
K dovysvětlení... pokora není jen o závislostí na někom, ale spíše na něčem. Třeba vyšší moc, síla. V křesťanství je to Bůh. Takže jak o sobě mohu říci, že jsem věřící, když nedokáži žít bohulibý život? K čemu se obhajovat znalostmi o víře a jak je silná a hluboká, když stále vědomě (!) hřešim? Jak mohu říci, že jsem pokorný, když někoho kopu na zemi? Směřuji to v podstatě k tomu důležitému. A co tím důležitějším je? Názor, přesvědčení, víra, nebo skutky? Prostě v okamžiku, kdy nežiji pokorným životem, nemohu říci, že jsem pokorný. ... no... co se týká toho stáda lidí, kteří slepě posilují tu špínu a nekalé praktiky mocných toužících jen po penězích bez ohledu na životy lidí, taková civilizace není pokorná k vyšší síle, ale spíše pokořená vládou moci .... hm... a tady narážím na můj osobní letitý problém. Jak Bože mohu kurva být pokorný k těm zmrdům, kteří jen zneužívají slabosti druhých ve svůj prospěch? ... Jako faj... vemte si daně, však jsou to vaše peníze a já se v práci nepředřu, jak je vidět, když mám čas si tu diskutovat... ale kde vezmu na jídlo, to zatím netuším....
K dovysvětlení... pokora není jen o závislostí na někom, ale spíše na něčem. Třeba vyšší moc, síla. V křesťanství je to Bůh. Takže jak o sobě mohu říci, že jsem věřící, když nedokáži žít bohulibý život? K čemu se obhajovat znalostmi o víře a jak je silná a hluboká, když stále vědomě (!) hřešim? Jak mohu říci, že jsem pokorný, když někoho kopu na zemi? Směřuji to v podstatě k tomu důležitému. A co tím důležitějším je? Názor, přesvědčení, víra, nebo skutky? Prostě v okamžiku, kdy nežiji pokorným životem, nemohu říci, že jsem pokorný. ... no... co se týká toho stáda lidí, kteří slepě posilují tu špínu a nekalé praktiky mocných toužících jen po penězích bez ohledu na životy lidí, taková civilizace není pokorná k vyšší síle, ale spíše pokořená vládou moci .... hm... a tady narážím na můj osobní letitý problém. Jak Bože mohu kurva být pokorný k těm zmrdům, kteří jen zneužívají slabosti druhých ve svůj prospěch? ... Jako faj... vemte si daně, však jsou to vaše peníze a já se v práci nepředřu, jak je vidět, když mám čas si tu diskutovat... ale kde vezmu na jídlo, to zatím netuším....
05.12.2018 - 13:51
| Filtr
tronco
.... Je asi i rozdíl mezi pokorou a pokořením.... Skromným životem, či pocitem vykořisťování ... Pokora v podstatě uvědomnění si své ubohosti a slabosti před zraky Boha Stvořitele milosrdného (!) a nebo submisivitě vůči člověku, který je stejně ubohý jako každý jiný.....
10.12.2018 - 10:47
| Filtr
tronco
» bubobubo
Dokonalé je dle mého názoru vyjádření stavu, který je dokončen, dokonán. Prostě tak dlouho se zdokonaluje, až už to více nejde a cesta k dokonalosti je dokonána.... a dokonalost je mrtvá, ať žije dokonalost! Tudíž se nedá poměřovat kvalitativní míra dokonalosti...
© 2007-2024 Najdise.cz