Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Sosna v kriminále - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Sosna v kriminále
27.11.2018 - 12:30
Sosna zvlčelý
Sosna v kriminále
(Za vhledy ke snu díky. Prudiče mažu... )
Byl jsem v kriminále. Spíše minulost, než současnost (cca 60. léta? A asi ne v Čechách). Ale bylo to zajímavé, že jsem nebyl odsouzený. Někdo mě tam dostal (prý) na jeden den. Abych si to zkusil a poznal to, jaké to tam je. Vnímal jsem v tom nějakou pohrůžku, že takhle bych mohl dopadnou, když... (cosi nevysloveného, ale jako když "toho nenecháš a budeš se v tom šťourat").
Ani jsem neměl žádnou celu. Chodil jsem jen po vězeňském dvoře mezi vězni. Se mnou tam byl ještě někdo, šli jsme dva v podobné pozici, ale neznali jsme se. (Přesněji měl jsem pocit, že ho znám, ale jen okrajově, neumím zařadit.) Nicméně jak jsme vnímali podobný úděl, drželi jsme se při sobě.
Vězni věděli, že tam nepatříme, že večer zase půjdeme pryč. Takže nám to dávali dost sežrat svými poznámkami, ale celkem nás nechávali na pokoji.
Chodil jsem tam a vnímal ty hnusné ošuntělé budovy, šedé fasády, vysoké zdi, ostnaté dráty...
Pak se do nás (hlavně do mě) začal navážet už od pohledu pěkný hajzl, který tam s kumpány terorizuje ostatní. Velký a osvalený chlap, vestu bez rukávů, ruce potetované takovým tím vězeňským tetováním. Šel až ke mně a začal se o mě otírat (vysloveně sexuálně, hnus)! Odstrčil jsem ho od sebe, aby mě nechal. Jenže mě chytili jeho nohsledi a jeden z nich vytáhl žiletku. Začal mi vyřezávat do kůže na krku nějaký ornament (snad nějaká značka, že jsem od teď majetek jejich kápa). Zmítal jsem sebou, abych se uvolnil, ale drželi mě pevně. Řval jsem na toho druhého chlapa, co tam šel se mnou, ať jde pro bachaře, ale on vůbec nereagoval, jen z povzdálí sledoval a snažil se spíš nenápadně sám ztratit. Hrozně mě to štvalo, ale současně jsem ho i v té situaci chápal. Kdyby on byl na mém místě a já na jeho, taky bych si asi chránil hlavně vlastní kůži.
Pak se mi podařilo vyškubnout jednu ruku a vrazil jsem pěstí tomu, co mě řezal. Nebyla to moc silná rána, nemohl jsem se rozpřáhnout, jak mě drželi, ale jeho to vytočilo. Chytil pevněji žiletku a jedním rychlým tahem přes celý krk mě říznul.
Krkavici neproťal, ale nějaké žíly a prořízl až do dýchací trubice, protože mě začala dusit krev. Nechápal jsem, že obyčejnou žiletkou se mu něco takového mohlo povést. Pustili mě a nechali v kleče na zemi. Chytil jsem se za krk a pak koukal na ruku celou od krve. Krev tekla souvislým čůrkem do prachu na zemi. Až v tu chvíli tam naběhli bachaři, kteří to celou dobu odněkud sledovali, ale schválně to nechali dojít až sem. Chytili toho, který mě pořezal a vlekli ho pryč. Byl jsem naštvaný i zoufalý, že mě si vůbec nevšímají. Prostě mě tam nechali, ač viděli krev všude, a slyšeli mé chrčení, ale byl jsem jim úplně ukradený. A nikdo se o mě nestaral, vězni, bachaři, ani ten chlap, který přišel se mnou, ten se raději někam ztratil. Pak se to rozplizlo a já asi ztratil vědomí...
Byl jsem v kriminále. Spíše minulost, než současnost (cca 60. léta? A asi ne v Čechách). Ale bylo to zajímavé, že jsem nebyl odsouzený. Někdo mě tam dostal (prý) na jeden den. Abych si to zkusil a poznal to, jaké to tam je. Vnímal jsem v tom nějakou pohrůžku, že takhle bych mohl dopadnou, když... (cosi nevysloveného, ale jako když "toho nenecháš a budeš se v tom šťourat").
Ani jsem neměl žádnou celu. Chodil jsem jen po vězeňském dvoře mezi vězni. Se mnou tam byl ještě někdo, šli jsme dva v podobné pozici, ale neznali jsme se. (Přesněji měl jsem pocit, že ho znám, ale jen okrajově, neumím zařadit.) Nicméně jak jsme vnímali podobný úděl, drželi jsme se při sobě.
Vězni věděli, že tam nepatříme, že večer zase půjdeme pryč. Takže nám to dávali dost sežrat svými poznámkami, ale celkem nás nechávali na pokoji.
Chodil jsem tam a vnímal ty hnusné ošuntělé budovy, šedé fasády, vysoké zdi, ostnaté dráty...
Pak se do nás (hlavně do mě) začal navážet už od pohledu pěkný hajzl, který tam s kumpány terorizuje ostatní. Velký a osvalený chlap, vestu bez rukávů, ruce potetované takovým tím vězeňským tetováním. Šel až ke mně a začal se o mě otírat (vysloveně sexuálně, hnus)! Odstrčil jsem ho od sebe, aby mě nechal. Jenže mě chytili jeho nohsledi a jeden z nich vytáhl žiletku. Začal mi vyřezávat do kůže na krku nějaký ornament (snad nějaká značka, že jsem od teď majetek jejich kápa). Zmítal jsem sebou, abych se uvolnil, ale drželi mě pevně. Řval jsem na toho druhého chlapa, co tam šel se mnou, ať jde pro bachaře, ale on vůbec nereagoval, jen z povzdálí sledoval a snažil se spíš nenápadně sám ztratit. Hrozně mě to štvalo, ale současně jsem ho i v té situaci chápal. Kdyby on byl na mém místě a já na jeho, taky bych si asi chránil hlavně vlastní kůži.
Pak se mi podařilo vyškubnout jednu ruku a vrazil jsem pěstí tomu, co mě řezal. Nebyla to moc silná rána, nemohl jsem se rozpřáhnout, jak mě drželi, ale jeho to vytočilo. Chytil pevněji žiletku a jedním rychlým tahem přes celý krk mě říznul.
Krkavici neproťal, ale nějaké žíly a prořízl až do dýchací trubice, protože mě začala dusit krev. Nechápal jsem, že obyčejnou žiletkou se mu něco takového mohlo povést. Pustili mě a nechali v kleče na zemi. Chytil jsem se za krk a pak koukal na ruku celou od krve. Krev tekla souvislým čůrkem do prachu na zemi. Až v tu chvíli tam naběhli bachaři, kteří to celou dobu odněkud sledovali, ale schválně to nechali dojít až sem. Chytili toho, který mě pořezal a vlekli ho pryč. Byl jsem naštvaný i zoufalý, že mě si vůbec nevšímají. Prostě mě tam nechali, ač viděli krev všude, a slyšeli mé chrčení, ale byl jsem jim úplně ukradený. A nikdo se o mě nestaral, vězni, bachaři, ani ten chlap, který přišel se mnou, ten se raději někam ztratil. Pak se to rozplizlo a já asi ztratil vědomí...
Příspěvky: Všechny | Freja
27.11.2018 - 14:31
| Filtr
Freja
Pocit hrozícího omezení, nedobrovolná submisivita, bezmoc a pocit zrady....no,to si snad radši vylož sám
© 2007-2024 Najdise.cz