Asi ano , pokud něco tvoříme , žene nás kombinace naší šikovnosti a hormonálního motoru. Dejme tomu. Tudíž ale - je logické , že většinu toho na světě stvořili muži pro ženy. Což má na svědomí krása žen. Pro tu se děje vývoj , profesionální sport , hudba , prostě umění , jako takové, toť všechno falické symboly..
Jenže - když se podíváme na ty nejzajímavější tvůrce , tak to byli buď lidé zcela nespoutaní (klidně i samotáři - logicky zavřeni se svými sny , takže potažmo by se třeba řeklo úchylové, beru), nebo lidé , které pohltil kumšt natolik (asi díky dispozicím) , že druhé pohlaví prakticky nevnímali ani je moc neoslovovalo.
Nebo-li inspirativní zdroj - ten je zpravidla vysněný , a to funguje dobře , nebo někdo pro toho druhého nedostižný , nepolapitelný. Určitě by se našli výjimky - kdy tvůrce doslova s klikou odchytil svůj životní jackpot, kterej ho inspiroval třeba celoživotně , ale je to spíš taková pohádka. Zázrak. Asi , jako když se zřítí letadlo a někdo to přežije.
Na závěr bych měl položit otázku , co žena? Když už je tvůrčí a nadaná? Tam bych si to musel vyzkoušet , protože nevím , zda když žena píše hudbu, tak při tom vidí nahýho chlapa s erekcí...možná jo, možná ne. Možná jak kdo. Raděj to asi ani vědět nechci.
Já kumšt dělám od dvanácti let. A je pravda , že hormony velmi asistují, i dkyž zdaleka ne vždy, někdy to opravdu vyvíjí celé mozek a žádný inspirační zdroj tam není. (Např - texty k písním jsem psal od dětství - covery. Ale poezii a prózu jsem začal psát a s příchodem sem , když jsem zjistil , že to tady lidi čtou). Ale na férovku - inspirací je ten trojúhelník , který nemám. Který hledám a který nikdy nesmím najít , protože kdybych ho našel , asi bych se na kumšt vy...a věnoval bych se pouze jeho opracovávání.