Sen.... - Diskuze a zkušenosti

Po strašně dlouhé době se mi zdál konečně nějaký zajímavý sen, kterej mi může něco říct...je možný, že tohle dopíšu a nějak mi to docvakne, ale přesto bych byla ráda, kdyby mi někdo vypomohl s výkladem.

Začalo to tím, že jsme byli někde u moře, slunce zacházelo (jak jsem zjistila čas tam byl stejně relativní jako prostor) a moře bylo krásně čisté a klidné. Seděli jsme v našem obýváku a místo na balkon jsme měli prostě otevřený dveře na moře. Byla jsem tam já, můj syn a nějaký muž (asi můj otec nebo někdo jiný - také jeho podoba byla relativní). Koukáme na ten západ a povídáme si když tu vidím že nám ty průzračné vlnky vlní do místnosti, tak jsem začala dělat povyk, že musíme zařít dveře (něco jako táhne- zavři). Ten "otec" to nějak nemoh zavřít, syn se tam připletl a přitom se mu zachtělo ven, tak vyběhl mořem na břeh a hrál si s kamínkama - to už byl zase jasný den a já konečně zavřela, "aby nám tam netáhla voda" a otočím se a ten muž nikde. Tak jsem vyběhla druhou stranou ven, kde stál nějaký pojízdný karavan (možná to byl ten dům ve kterém jsme byli) a najednou jsem se octla jinde. Na střeše nějakého New Yorského mrakodrapu, kde se utrhl kus té jejich "reklamy" a nějací lidé zůstali viset na takovém vyklápěcím okně (tuším, že jsem to viděla v nějaké reklamě ^^). Nějak jsem cítila, že tam visí i ten chlapootec. Nějak jsem se ocitla v tom domě a o pár pater níž uviděla z okýnka jak se ten muž škrápe po svislé střeše do vodorovné polohy, tím chci říct, že se najednou změnil tvar toho mrakodrapu a on prostě někde odkráčel, jakoby byl už dole a tam byla normální ulice jako u nás. Vyběhla jsem z toho domu a po cestě potkala nějakou paní s odrostlejším dítětem a prosím je jestli by nemohli na chvilku toho muže-který už byl mezitím jak staříček pohlídat, že nemá boty a já je taky neměla, tak jim říkám, že si jen obuju boty, načež oni mi říkají, že si jen odskočí na záchod, načež já říkám, ale on mi zatím uteče i bez bot!! Tak utíkám pro boty, vyběhnu, stařík nikde, ty ženský vylezly ze záchodu, cítím vztek tak po nich hážu nějakej zežmoulanej malinkatej papírek (což vypadá fakt vtipně), že to teda pěkně podělaly, ta se na mě podiveně dívá, jakože co si dovoluju.... (No ještě k těm botám, byly to nějaké nazouvací bílé tenisky - takové teda vůbec nenosím, ty druhé boty byly asi černé.)
Když jsem tam teda s těma botama stála měla jsem tři možnosti jakou cestou se dát -křižovatka tří cest...když jsem do nějaké cesty vstoupila, ihned jsem se ocitla v nějakém jiném prostředí, v jednom z nich jsem byla zase v nějaké budově a tam bylo schodiště, vylezla jsem na zábradlí abych viděla víc za roh a přitom málem spadla - ještě jsem stihla křiknout, jestli by mě někdo chytil, přestože tam byli lidi, tak se nikdo ani nehnul, a já už nad tím jen mávla rukou, že to je normální. Vyběhla jsem zase zpátky a vždycky tam potkala ty dvě co byly na tom záchodě a ve vzteku na ně hodila nějakou malou bobulku co jsem našla na křoví (vypadalo to dost vtipně). Kolem ní se utvořil už hlouček a to byly pro změnu zas samé ženské, co tak kvokali a stěžovaly si na mě.

A pak mě probudila má matka telefonem (to už byla realita)

Proč jsem za tím mužem otcem staříkem pořád chodila netuším

Nedocvaklo tak jestli něco někdo k tomu máte, sem s tím
Děkuju