Chtěla bychtu pavučinu obava starostí a strachunadobro koštětem rozmetat,jenže pavouček co v koutě sedí,pilně ji zas spřádáa tak znova a znovatě strach a obavado svých sítípomalu zamotává...Však to ti říkám,s tebou chci každý den být,s tebou se smáta trochu plakata v náručí ti usínat...S tebou chci žíta vedle tebe umírata hvězdu vidět padata něco si smět přát...Však když tebe mám,už nemámco víc bych si přála,snad jen......zůstaň se mnou...Miluju Tě a trochu se soužím,miluju Těa tou láskou celá hořím...Jen ještě musím... ...zahnat pavoučka na útěk!
buba
Je třeba zbavit se strachu, odstranit pavučiny, a pavouček brzy zmizí, pak čeká tě jen Láska ryzí.
Moc pěkně napsané,z čistého citu, snad krásy dočkáš se, třeba za úsvitu.
Máš moc prima dědečka,a jestli je mu vážně tolik,obdivuji jeho vitalitu,a jak krásně pro tebe,dokáže se vyznat z citů.Moc krásný,a taky vzácný,ten se vyzná,vše řekne písní.*Moc zdravím,a obdivuji a přeju hodně zdravíčka a štestíčka,i když to je,že se máte.