Chtěla bych být tvým strážným andělem,jež nejen nad tvým spánkem bdí.Chtěla bych každý tvůj krokmít pod bedlivým dohledem,aby ses vždy v pořádku vrátil k milým svým...Chtěla bych chránit myšlenky tvojepřed skutky, za které by ses musel stydět.Chtěla bych dát ti křídla svoje,aby jsi vzlétl a na svět z výšky mohl hledět.Chtěla bych díky svému pohledu,vidět v tvých očích malé poupě radosti vzkvétat.Chtěla bych - snad to dovedu,svým dotekem tvou duši štěstím vidět na obláčku létat...Chtěla bych svým dechem vysušit tvé slzy smutku,pokud přijdou na tě chmury náhle.Chtěla bych vědět a nebo alespoň vytušit,po čem tvé srdce tolik prahne.Chtěla bych...
Renor
» Zitto
...nechtěl ses probudit, co když jsi vůbec nespal, příteli? Chmurné myšlenky zkus prosím zapudit vzpomeň si, jak jste se k sobě choulili, když přišlo chladné počasí...
vzpomeň si na ten příval slovíček, jež tebe i jí tak krásně zahřáli, vzpomeň si na hvězdy a na měsíček, který jste na jasné obloze vídali...
Vzpomeň si, jak tlouklo ji srdce, když jsi ji po tváři pohladil... vzpomeň se na její studené ruce, které jsi svým dechem k životu znovu probudil..
vzpomeň si, na to, jak vám bylo krásně, když na papír hodili jste slůvek pár díky nimž vznikly tak krásné básně, nad nimiž by se i Anděl rozplakal..