Má niekto skúsenosť s karmickou úlohou - získať majetok len preto, aby ho neskôr stratil? - Diskuze

Nali Narodila jsem se v rozmezí 5.11.1956-21.5.1958, takže můžu napsat jen svou osobní zkušenost. Zdědila jsem po prarodičích statek. Žiji v něm už přes 20 let a problémy nemám. Žije se mě zde dobře. Jeho získání předcházelo několik okolností, které se skládaly do sebe, ale nebudu je zde vypisovat, jedině pokud by měl někdo zájem.

Bosch » Nali díky za reakci
myslím si že potvrzujete psychologický přístup k astrologii

aktigram » Nali Veľmi som rada, lebo aj moja priateľka je v tom rozmedzi rokov a tiež dedila a žije poklidným životom a užíva majetok.

tajga » Nali Nemusela jste se těžce vzdávat třeba nějakých jiných věcí v životě, které se netýkají majetku?

Mám stejnou osu (i moje dítě) a nikdy jsem to právě nechápala ve vztahu k dědictví, ale k čemukoliv na čem člověku záleží.

Kažodpádně, co píšete, je částečně uklidňující :-D

Nali » tajga Nemusela jsem se těžce vzdávat jiných věcí. Přineslo mě to jenom celoživotní dojíždění do zaměstnání, kdybych zůstala v původním bydlišti, tak jsem měla zaměstnání v místě. Zajímavé bylo co všechno předcházelo tomu než došlo k dědictví.

tajga » Nali Co tomu předcházelo?

Žila jsem s představou, že štír-býk je nejnáročnější osa uzlů, kdy člověk přichází o všechno, co měl rád... i když to beru s rezervou, stejně jsem teď o něco klidnější :-)

Nali » tajga Od narození jsem žila ve městě asi 50 km od statku, ale často jsme jezdili k babičce na ten statek. Vzpomínám si, že už jako dítě jsem se tam cítila dobře. Je to rodný dům mé matky. Jak šel čas tak prarodiče zemřeli a strýc (bratr matky) to zařídil tak aby statek připadl jenom jemu. Mezitím jsem dospěla a žila pracovala ve svém městě. Když mě bylo asi 20 let, tak mě napsala bývalá spolužačka ze základní školy, která v té době bydlela v místě toho statku ať k nim přijedu na ples, tak jsem jela. Na plese jsem se seznámila se svým budoucím manželem, takže jsem ho následovala do jeho bydliště. Mezitím se můj strýc který měl tem statek ve vlastnictví se svou manželkou, tak se s ní rozvedl, ale nějak zapomněl na to, že statek mají ve společném vlastnictví, takže se s ní několik let soudil aby statek vysoudil do svého vlastnictví. Během soudních tahanic jeho manželka zemřela, takže jako dědicové nastoupili její sourozenci, protože neměli spolu žádné děti. A začalo další kolo soudních jednání, to trvalo několik let. Když už bylo konečné a nezvratné rozhodnutí soudu, že se statek musí prodat a peníze rozdělit, tak strýc dostal infarkt a byl okamžitě mrtvý. Jako jediný dědic nastoupila moje matka. V té době jsem se já rozváděla, takže jsem šla bydlet na ten statek a jsem tu dodnes. Akorát jsme museli ještě vyplatit polovinu domu dědicům strýcové manželky. To bylo nepříjemné, protože ti trvali nekompromisně na vyplacení celé částky za polovinu domu a nebyla to zrovna malá částka.

tajga » Nali To je teda zajímavé :-) díky za sdílení