Večerníček pro dospělé:Dvůr pro cvokhauz - Diskuze a zkušenosti

"Tak ho už konečně ukaž!"
"Neukážu!"
"Slíbil jsi to!Říkal jsi,že máš to největší a nejhezčí,co kdy která princezna spatřila!"
Přemýšlel.
"Tak dobrá,ale nikomu o tom nepovíš,slibuješ?"
"Jóó,tak už ho vyndej,nebo se zblázním!"
Sáhl do kalhot a držel ho v sevřené dlani.
"Pujčíš mi ho?Chtěla bych si na něj sáhnout a potěžkat ho.Nikdy jsem ho v ruce neměla,jen jsem ho zahlédla z dálky,ale přede mnou to na zámku schovávají."
Pomalu rozevřel dlaň.Díval se jí do očí.Tvář ji zrudla okouzlením.Pak po něm nábožně sáhla a zvedla ho proti slunci.Jeho lesk,byť byl světle modrý ji zcela očaroval.Modrý diamant.
"Nádhera.Kde jsi ho vzal,je kradený?"
"Ano,jenže já ho ukradl zlodějům v lese,když spali opilí namol.A to ještě není všechno.Pojď,ukážu ti,co ten skvost ještě umí."
Šli spolu dolů k tržnici.Princezna,coby dítě se mohla přes den stýkat s kýmkoli,ale strojila se do selských hadérek,aby ji každý nepoznal.
"Dívej.Když ho zavřeš v dlani,tak ten,na koho se díváš udělá věc,kterou si představíš.Sleduj."
U druhého stánku s korálema probíhala pře.
"Hele,ty žide jeden.Dám ti za to zlatku,víc ta cetka nemůže stát!"
"Dvě zlatky pane,korále jsou až z Benátek."
"Kecy.Nevěřím ti ani slovo.Zlatku dám,jinak tě zpohlavkuju."
"A teď sleduj,", pošeptal princezně.sevřel diamant,kouknul se na Žida a řekl."Štěkej."
Žid zakroutil knírem a ozvalo se "Vrrrrrrrr
haf,haf,haf"-jak dobrman.
"No jo,aby ses nezbláznil,snad jsem tolik neřek´."Pak hodil rychle napůlt 2 zlatky a vzal korále a prchal pryč.
"Tý,jo.Martine!To bylo žůžo.Můžu to taky zkusit?"
"Ale jen jednou."
Přešli o dva stánky dál.Místní pekařka prodávala koblihy.Princezna stiskla diamant ,podívala se na prodavačku a řekla:"Operu."
Prodavačka začala vysokým spránem pět:"Dostanu pět centůůůůůůůůůů,padesáát,máááááá sousedkóóó".
Princezna padala smíchy."Hele.To mi musíš půjčit na ranní kralování.Pošlu celej dvůr do cvokhauzu."
"Tak dobrá,ale budeš mi pak všechno líčit do detailu a zítra odpoledne mi ho vrátíš,přísaháš?"
-----------------------------------------
Král byl toho rána unavený a mrzutý.Královna už ho nevzala na lože nejmíň měsíc,pořád jen:bolí mě hlava,nemám náladu,stejnak se to nevyplatí a podobný hemzy.Navíc ho braly záda.
Dosedl těžce na trůn.
"Tak co máme dneska?"
"Pane králi,přišli cikáni,zda mohou na Jarmarku předvést v neděli vystoupení."
"Je tu někdo z nich?"
"Ano,principálka."
"Ať předstoupí."
Cikánka ladným krokem přicupitala před krále.
Princezna se jí podívala do očí a sevřela diamant.
"Vítejte pane králi,po roce jsme zase tu - a s novým číslem."
"Vida.A o čem to bude tentokrát,"
Princezna vyslala příkaz.Padesátiletá cikánka se rozchechtala a k údivu dvora odhodila deku z ramen,pak strhla halenu a její pověstné čtyřky se vyzývavě houpaly královi před očima.Královna vylítla,dala principálce facku a hodila přes ní kožený potah svého královského křesla."Tfuj,běhno,ať už jsi venku.Já ti dám Jarmark!"
Král seděl zkoprněle,vilně se usmíval.Princezna se na něj podívala a vyslala příkaz.V klíně se mu rázem objevila boule.Královna zrudla a opustila dvůr.
"Čuně",prskala pod vousy.
Dvořané se chtěli smát,ale báli se represí,tak se ozývalo takové tiché uprskávání.Princezna si zvolila za oběť dvorního astrologa,vážného sedmdesátníka,kterého nikdo nikdy neviděl se smát.Dr. se neudržel a vyprsknul,pak klekl na kolena a řechtal se jako smyslů zbavený.Celý dvůr ho následoval.Do králova bouřlivého:
"TAK DOST! Jinak budou padat hlavy."
Dvůr utichl.
"Tak dál."
"Je tu návštěva ze sousedního království,jejich malíř si přál namalovat portrét vaší drahé královny."
"Proč? Je naštvaná a vošklivá."
"Prý do výzdoby jejich zámku."
"Tak sem s ním."
Vstoupil obrovský tlustý malíř, vjehož rukou vypadalo metrové plátno jako čtvrtka.
"Váš panovník chce mít mou královnu na své zdi,pane umělče?Což o to.A vy si myslíte,že ona je dobrý objekt pro vaše znamenité tahy?"
Malíř se krokem golema sunul ke králi.Princezna připravila kámen a podívala se na něj. ("Ale až řeknu teď")
Malíř se uklonil.
"Teď."
...a vyvrhnul nebohému králi svou snídani (patrně půlku skopce) do klína.
Dvůr byl chvilku ticho,užasle sledoval tu krásnou scénu.Pak znovu propukl v řehot.
Princezna zalovila v davu a našla svého největšího favorita,syna velitele vojska,budoucího hraběte.Patřil každou noc do jejich fantazií.Stiskla kámen s pomyslela:Do mě se bezhlavě zamiluješ,jasný?
Hrabě rázem vilně zíral na dvanáctiletý vyžlátko,načež vytáhl šavli , zaklínil ji mezi dvě skříně a skočil na ni krkem. Hlava se odkutálela do davu.
Dvůr zase ztichnul,nic nechápaje.
Blbec,pomyslela si princezna. No jo,bezhlavě,já husa!
Opustila sál a šla do ložnice.Sevřela kámen a dívajíc se na svou matku,vyslala příkaz.
Matka vstala,přešla k obrazu svého muže nad postelí (pravda,bylo mu tam o dvacet míň),a zašeptala - promiň drahý.Ode dneška tě chci milovat každý půlden.
-----------------------------------------
"Tady ti ho vracím.Je to nebezpečná hračka."
"Už jsem slyšel.Celý město je toho plný.Řádilas,viď?"
"Měl bys ho utopit v naší studni."
"asi máš pravdu,akorát ještě jednou něco potřebuju udělat."
Vstoupil do dveří místnímu lichvářovi.
Sevřel kámen a vyslal příkaz.Lichvář se zamyslel,sáhl do skříně pro truhlu,vynesl ji před dům a otevřel.Pak odešel zpátky do domu.
Mladík hrábl do truhlice a hrst zlatých si dal do kapsy.Zbytek tam nechal.
"Tak jdem."