Obyčejná žena má svá přání.Chce být milována,co ji brání.Hledá v sobě lásku,co dá se ji vrací.Smutek z duše se pomaličku ztrácí.Hledá v sobě lásku,lásku sama k sobě.O to více může dát Tobě.Otevři se do kořán lásko moje ve mě.O to víc se poznáme,jak zná matička země.Rozdávej a přijímej,všechno stejnou měrou.Na svět se usmívej,buď obyčejnou ženou.Miluj svoje rodiče,miluj svoje dítka.S pokorou a láskou přijímej strastiplná bolístka.Je to cesta poznání,nad ní se skláním.Svou čest obhájím,svou duši chráním.Neubližuj bližnímu a sama sobě.Hledej cestu k člověku,ve zralé době.Pomůžeš si s radostí,humorem a láskou.Strasti Tě opustí nehazarduj s nadsázkou.Ve spomínkách na vše krásné,bez starosti a bolu.Každý večer usínej,jsme lásko spolu. Přijdou mračna,chmury,blesky.Naplň srdce radostí,smíchem zažeň stesky.Dovoluj si prožívat,bolest a strasti.Ne, se tím zabívat,to v duši chrastí.