V rybářské tančírně námořníci sedí. Sedí a zpívají , křičí a lžou.¨ Jsou z různých zemí , měst a vod S nimi i jejich dámský doprovod.
..a sedí tam taky Jens , dánský vlk na krku stříbrný křížek a na klíně Annu , místní šenkýřku co každou sklenici vypije do dna a co o ní říkají , že je hodná.
...a Jens jenom hladí stříbrný křížek a poslouchá vyprávění o pirátech, bouřích a nestvůrách. A když si každý řek´ co chtěl... přišla řada na něj , aby vyprávěl !
"Já nevím , co bych vám tady vyprávěl neznám historky z hrůzných moří a neviděl jsem vodu , která hoří neznám lodě , které se nevrátí a nezajali mě piráti. A o bouřích vám přece povídat nebudu mám v Hieroghatu Ultrůdu a protože jí mám rád nic se mi nemůže stát- mám od ní tenhle amulet aby mě před smrtí chránil-do sta let."
"Ty seš mi pěknej teda" začala nabírat hodná Anna O kom to tady mluvíš? Vem jí čert ! Ty jsi teď přece navždy můj, jak víš a já zase navždy tvoje - uvidíš.."
"Ty že jsi navždy moje, ty holko prolnaná? smál se Jens až se Ultrudin mu třásl amulet Táhneš to s tím všivým Adamem , Co z Bostonu přistál právě před týdnem".
"To není pravda , bránila se hodná Anna vždyť já ho ani neznám, no fakt , no přísahám...¨ a najednou ztichla , ztichl i celý sál. Bostonský Adam ve dveřích stál.
Jak se to potom sběhlo už vám nikdo nepoví najednou stál Adam proti Jensovi... pak vytáh´dýku a bodl 2x tam, kde Dánovi se blýskal talisman.
Jensen upad´, potom zkoušel vstát¨ a křičel: já se nechtěl rvát, kdo mi to udělal je lump a sketa k tomu proč? Vždyť já chtěl zítra domů Už vidím Ultrůdu na prahu stát, už vidím svůj rodný Hieroghat...
...klečel , a všechno ztichlo na chvíli a jen slzy hodné Anny o zem zvonily...
TAk dodělal tam jako pes. V srdci měl dvě bodné rány Na hrudi hlavu hodné Anny... nečekala ani chvilku a sebrala mu hned ten stříbrný amulet.. co před smrtí měl ho chránit do sta let.