prosím co se děje? - Diskuze a zkušenosti

dan162 1) To, že tě něco netěší, zase přejde, uvědom si to, dá ti to klid tím projít. Přijmi, že jsi nyní taková, nepanikař.
2) práce - tvá sebehodnota je možná příliš závislá na tom, jak jsi druhým prospěšná ? Ano, patří to sice k tobě, jen to možná máš příliš zesílené - nemáš třeba potřebu ocenění od druhých za své zásluhy? Dostala jsi košem v jedné práci, najdeš jinou školku.
3) potřeba posílit svůj prostor i v báječném vztahu je normální, vyzkoušíš odtažení, abys zažila, co je pro tebe lákavější, většinou se pak přisaješ víc. Nebo zjistíš, co ti brání, co ti vadí, tvé postřehy i když jsou expresivně podané jsou u tebe tak v pořádku, navíc vše má být na stole. Že vaše emoce (jeho klid a tvůj oheň) se musí tlouct, že vytváří napětí je vlastně nejlepší možná škola, kdy se odhaluje vše problémové v každém z vás, co volá po vyřešení, odstranění. To důležité je, jak každý reaguje na napětí, sám v sobě když zjistí nějakou svou averzi, odpor, nutkání. Co mi to tak vadilo? Něco, co je vcelku v pořádku nejsem ochotná přijmout nebo vnímám nějaký závažný problém? Proč mi tot ak vadí, jak by to mělo vypadat, aby mi to nevadilo? Dokážu to nepřijatelné přijmout nebo proč nedokážu? Mám postřeh, že něco není v pořádku?

evita19 Ahoj,
já teda nejsem astro, ale naprosto tvým pocitům rozumím.
Zažívám podobné období, kdy se nic moc nedaří, partnera jakoby nemilovala naprosto v srdci prázdno. A k tomu z úst vypouštím slova, které ho zraňují. Osobně se divím, že ještě se mnou je.

Nevím co to je, ale myslím si, že je něco ve vzduchu na základě toho úplňku, co byl naposledy...ovlivňilo to hodně lidí kolem mě vč. mne samotné.

Jinak co se týče tvých pocitů, k tomu bych dodala jen, že pokud to tak cítíš a nechce se Ti dotoho, tak to nedělej. Dej si ještě nejaký čas.
Je totiž možné, že se Ti začínají otevírat oči a není to tak růžové, jak si to viděla nazačátku vašeho vztahu.

PS: Ber ten můj komentář tak trochu s rezervou.
Jinak přeji, ať tahle bouře brzy pomine.

Arezet » dan162 Já se snažila v té školce ihned fungovat na 100% ji to nevonelo, byla typ generála a potřebovala vedle sebe slusku.Byla slušný manipulátor okolí.
Tak určitě najdu jinde práci.

Děkuji za tvé postřehy Daniele.

Je možné, že přílišná dokonalost partnera mě může třeba odrazovat? Nebo už prostě nedokážu věřit tomu, že mě může někdo milovat doopravdy..

Když s vámi chce být ten druhý neustále, ale vy cítíte, že nemáte vzduch k dýchání.. Že je vše nějak rychle.

Arezet » evita19 Ahoj Evito :-)
Já právě nevím co se semnou děje, jako bych se nedokázala v ničem ovládat, neuměla jsem se v práci pretvarovat.
Ve vztahu, jsem až moc upřímná,rikam to co bych si měla nechat pro sebe.
Jako bych nekontrovatelne chrlila emoce, pocity... Obavy, strachy.

Já mu věřím vše, vlastně jsme spolu byli poslední dobou furt,měli o dětech a až se nastehuji... Vlastně je takový jakého ho potřebuji... Opora, jistota, bezpečí, zajištění, jeho rodina mě přijala. Vše sedí, ale mam střídavé stavy,kdy pocituji lásku a kdy bych se zavřela na týden do jeskyně..

Možná mi vadí jeho potřeba být se mnou tak moc často, že bych chtěla víc času pro sebe.

Děkuji za to cos napsala.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele aktigram, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Toto poznám dôverne aj ked to bolo pred rokmi, nevedela som s apochopiť ale on to ustal. Mala som byť šťastná lenže ja som bola nesmierne podraždená a nespokojná.
No toto sa mi stalo aj ked som bola mladá a ušla som od lásky muža ktorý ma veľmi chcel a veľmi ma miloval - mala som pocit že ma tou láskou dusí aj ked na pohľad to bolo krásne a všetci tvrdili aká je to fajn partia, zato som sa rozhodla pre môjho ex, bol to zrejme nesprávny výber lenže mám z manželstva dve deti. Minule sa ma pýtala sesternica - neľutuješ že si si ho nezobrala, on o tebe celý život básni? - nie, neľutujem po rokoch som ho videla takého ako vtedy ked som bola mladučká. Takže tak nejako som sa riadila srdcom, lenže ja som typ ktorý potrebuje vo vzťahu slobodu a tam kde vieš že z jednej strany je jej hodne tak sa mi zdalo podozrivé alebo som takú jednostrannú lásku nechcela, alebo som trafená?
Iste je to aj v hviezdach a astrolog by mi to vysvetlil prečo som sa tak rozhodovala a prečo som bola šialene nespokojná vtedy ked podľa iných som mala byť nesmierne šťastná.

dan162 » Arezet Tak řeknu, že nemám vzduch k dýchání, jestli vztah má vydržet, tak to vydrží, jestli ne, tak padne. Určitě by měl tvému pocitu porozumět, ty ostatně taky, kde se bere. Bez ohledu na to, že se mu určitě líbit nebude.

No jasně, když jsem jako muž něco uspěchal a neodolal, tak buď jsem se to už nikdy nanaučil, nebo vztah stejně časem zbrzdil. Podle těch málo zkušeností co mám s Pannou potřebuje Panna dost času na to opravdu bezmezně důvěřovat. A třeba se i ujistit, že to, co chlapovi s elíbí je ona sama, ne třeba odraz jiné ženy, její atraktivita daná jeho bolístkami (co mu chybí), zážitky, že to nezmizí jednoho krásného rána, třeba protože mu šlo "jen" o postel, že bude při ní i když bude zrovna hnusná...

Rádo se stalo, děje.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Daisybunch, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ahoj,

neastrologicky: mám z toho pocit, že na něco tlačíš, chybí mi v tom prostor, svoboda, možnost se nadechnout. Že něco hrozně moc chceš, ale moc to nevychází z toho, co doopravdy potřebuješ.

A k partnerovi: píšeš jenom o tom, jaký je, ale nic o tom, co k němu cítíš ty (momentálně je to prázdno?), co pro tebe znamená a co ti vztah s ním dává. Plus nesedí mi tam to "být furt spolu"

Teď čistě subjektivně, neber si z toho příklad, protože to vůbec nemusí být tvoj situace, ale jenom to dávám jako podnět k zamyšlení: já když jsem se cítila takhle, jak píšeš, tak to nebyl "ten pravý". Až když jsem opravdu milovala, tak i když jsem měla někdy potřebu být sama, tak jsem nikdy, nikdy necítila prázdno. Ta láska tam vůči němu byla a je, bez ohledu na to, co se mi v životě děje. Jako takový stříbrný a pevný provaz, který mě k němu váže, bez ohledu na to, kde jsem já a kde je on. A hlavně - je v tom svoboda. Vědomí, že můžu být sama sebou.

Dej si čas pro sebe, buď chvíli sama (nemyslím rozchod!), utřiď si, co potřebuješ, jak se s ním cítíš, klidně mu to nějak sděl, hlavně to neber tak, že někomu něco dlužíš a že se musíš "zavděčit" jen proto, že on je "hodný a chce s tebou rodinu."

Najdise.cz » Arezet Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Daisybunch, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
"Opora, jistota, bezpečí, zajištění, jeho rodina mě přijala. Vše sedí, ale mam střídavé stavy,kdy pocituji lásku a kdy bych se zavřela na týden do jeskyně.."

Chce a potřebuje tohle opravdu žena? Oporu určitě, spolehlivost taky, ale...když je chlap jako kámen, který stále stojí na místě a my víme ,že tam bude pořád, ať se děje, co se děje, tak nás to přestává bavit. Je tam málo vzrušení, málo akce, málo nepředvídatelnosti.

Není on náhodou přísavka?

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Hele...

A není to prostě jen o tom pocitu "ponorky", který v Tobě graduje? Prostě že jste pořád spolu a Ty na to nejsi?

Kamarádka to tak má... když se vídá s dotyčným víc než třikrát týdně, tak už pění, protože nemá čas na sebe. A není to o tom, že by ho nemilovala, ale přesně jak říkáš - cítí "prázdno", protože je toho všeho prostě přesycená a potřebuje být sama, aby všechno stačila zpracovat.

Doufám, že už jsi s ním o tom mluvila, protože jinak se nedozví, co Ti vadí.


Jinak bacha, ještě něco mě zaujalo - existuje dokonalý chlap a dokonalý chlap. Jeden je jak píšeš - "Vlastně je takový jakého ho potřebuji... Opora, jistota, bezpečí, zajištění, jeho rodina mě přijala" - vše si takhle odůvodníš - ROZUMEM. Už to tu padlo - možná potřebuješ něco jiného, než si myslíš.

Tu druhou verzi dokonalýho chlapa já osobně považuju za lepší. Tam totiž nemáš vůbec potřebu sumírovat a řešit, co všechno Ti on dává a obhajovat si, proč bys ho měla mít ráda. V tomto případě ho prostě miluješ a víš, že je to tak správně. A hlavně jsi šťastná a on s Tebou. Prostě jen existuješ a Tvoje identita se v tom pocitu totálně rozpustila.

Ale pořád si stojím za tím, že u Tebe tohle může být fakt jen o tom, že jsi prostě samotář. A TO NENÍ ŠPATNĚ! Jen s ním o tom pokecej.

Se školkou neporadím, ale držím palce, není to jediná školka na světě

___
Vím, že ženy často natrefují na idioty, a z toho důvodu zavřely srdce a řídí se při výběru rozumem. Jenže ani to není cesta ke štěstí. Je to jen jiný druh neštěstí. (myšlenka poslaná po větru... )

thééé Mrkni na vedlejší diskuzi o plutu tranz. přes saturn, myslím, že je to i o Tobě.
A navíc tady ty retrográdní návraty bývají masakrózní.
Tipuju, že jsi přezkušována, jestli Tvoje cesta a prostředí/ možná hlavně vztahy ve své podstatě, jsou dost upřímné, bytostně Ti vlastní a tzv. autentické. Jakože: jsem tam, kde chci být? a: je to, co si myslím, že chci, opravdu to, co chci?

Arezet » aktigram To je vončo přesně

Arezet » dan162 já to zmínila,že potřebuju svůj koutek,někam kam se uchýlim na hodinku 2,nebo prostě mám chvíli,kdy jsme mrzutá a nechci aby na mě nikdo mluvil...když jsem s ním tak obě tyhle věci neexistují, on nechápe ,že potřebuji chvilku dýchat někde opodál bez něj,ač ho mám moc ráda,nemůžu s ním být furt,mám ponorku..

Podle mě moc spěchá na vše..

Arezet » Daisybunch Ahoj :)
Jako chci partnera na vždy,což by byl, chtěla bych rodinu,což je možnost,ale chci i svobodu a vzdělávat se ,rozvíjet,mám pocit,že to ztrácím tu možnost určité volby ohledně mé svobody.


Co cítím,já vlastně nevím před týdnem bych řekla,že ho hrozně moc zbožňuji a miluji,že je to jak krásná pohádka...najednou necítím vůbec nic....jen úzkost že nic necítím,že s ním nechci být tak často..

Být furt znamená,že 10 předchozích dnů jsme spolu furt byli,aniž bych měla nějaký svůj klid....Bu´d jen v práci,vrátím se a jsem s ním, ještě u něj tak dobře nespím,takže jsme unavená,ospalá,no a nejsem prostě doma,kde mám vše potřebné...jako třeba zahradu s pergolou,kde se seberu s čajem a jdu si tam chvilku smaa kecnout,on má byt a oddělenou zahradu,špatně přístupnou.

To co píšeš o skutečné lásce jsem cítila k jednomu muži,jenže s ním jsme se míjeli, nevadilo že je měsíc pryč nebo půl roku,cítila jsme že nás nic nerozdělí.

Pro nynějšího partnera je noční můra,že mě neuvidí týden...


Mám pocit,že byhc potřebovala delší čas na to,abych zjistila co cítím k němu a co chci od života dál.

Arezet » Daisybunch jo asi jo, vím na 100% pro,že ho mám jistýho a napadlo mě,že i to mě možná tolik nebere,že mi chybí akce,vzrušení...a tak asi hledám něco a čeřím vody

děkuji za tvé myšlenky

Arezet » . Ahoj Khalie :) ano jsem samotář přiznávám se,jsem a prostě taky 3 dny jsou fajn a pak pěním a jedno kdo jestli mý rodiče,kámoška nebo partner, řekla jsem mu to,ale on to moc nechápe,prootže on by se mnou byl od rána do večera a byl by happy,v tohle mě nemůže pochopit.


Dokonalý je pocitově,jsme pana s asc. v blížencích prostě tou hlavou to musím projet a přišlo to až později,vlatsně jsme o tom začla uvažovat až te´d,když jsem to tady sesumírovala,ale prostě jsem nemohla přinát na to proč jsme tak hrozně předrážděná a né a né klid ať dělám co dělám, snažím se uklidnit jak to běžně dělávám,ale nejde to pořád cítím úzkost,nebo prázdno,dneska jsme chodila jak tělo bez duše,jako bych v tom těle ani nebyla já...hrozný fakt si nejsme přesně jistá čím tohle všechno je...jestli je to tí mstresem ohledně zase hledání práce a přitom prostě uvědomění,že bych se mu měla zase ve všem podřizovat...prootže je vidět že si svý věci zase dělám,když s ním nejsem.

Děkuji Khalií :) uvidíme co bude dál,ale co nám funguje je komunikace,dokonale fakt,jen to pochopení těch vzájemných potřeb je horší

Arezet » . mluvíme

Arezet » thééé jo mám ten pocit,že jako by se mě někdo ptal,vážně tohle chceš,krom toho někdo mi to mylsím i psla nebo říkal....že bude takové období,dík :)

Arezet » . jo holky a to je vono,já nechci šup za plotnu a děti a nic jiného...brrr

Arezet » Buddha/2 noa jaký typ jako jsem a já jen abych si mohla vlatsně najít toho správnýho typa ,jsem samotář,ale zbožnuji svojí rodinu a partnera a udělala byhc pro ně vše na světě,ale né tak že bych na sebe kašlala.Potřebuji vzruch kolem sebe a informace :)

Chzbí mi v tomhle vztahu vzrůšo, je to moc vážný

Arezet » Buddha/2 se mnou je to hrozný

Arezet jen mám pocit,že že ještě chvíli a bude po vztahu...mám pocit že už je to dost napjatý.

Buddha/2 » Arezet Tak z toho co píšeš budeš zřejmě typ na vztah "spřátelené garsonky".
Tenhle typ se vyznačuje hrůzou ze sestěhování. Osobní prostor a svoboda má prostě přednost před "benefitama" .
Jinak stojí za úvahu popřemýšlet o tom co píše Boen, dost to souvisí

Buddha/2 » Arezet Víš jak to je ... hrozný je to jen jako subjektivní pocit, já mám dojem, že to s tebou zas tak hrozný není

Najdise.cz » Arezet Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Daisybunch, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Jeee, ani nevíš, jak Ti rozumím....

tohle je možná tak trochu boj. Nebo spíš výzva, pro ženu určitě. Zachovat si svoji svobodu a zároveň mít rodinu. Vím, že to možné je, v mém okolí je pár takových krásných příkladů, ale fakt je ten, že všechny ty ženy mají strašně super chlapy - dají jim svobodu, protože sami mají naplněný život, a zároveň jim důvěřují v těch "ženských" otázkách.

Já se v sobě dřív prala s pocitem, že si budu muset vybrat - buď tedy toho hodného,spolehlivého chlapa, co je rodinný typ, ale se kteýrm se budu nudit a budu se cítít jako v kleci, anebo chlapa, který mi bude dávat volnost a bude tam to napětí a já si ho jako chlapa budu moci vážit, protože na mě nebude emočně vyset, ale zároveň s ním nebudu moci mít děti. Jenže postupně mi došlo, že muži se nedělí na tyhle dvě skupiny a vím, že je někdo, kdo je mezi. Věřím, že to jde skloubit - svoboda i rodina, jenom je to asi novější způsob, který ve společnosti není tolik zaběhnutý.

Najdise.cz » Arezet Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Daisybunch, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Tohle bych mu řekla