Jak najít ztracenou sebedůvěru - Diskuze a zkušenosti

dan162 Au.

Cítíš se jako kus hadru, ale nejsi kus hadru. Kousky sebe se zase spolu slepí, neboj, dej tomu čas, projdi tím, nevyhýbej se, nepotlačuj, neodkládej, nedělej rozhodnutí, sleduj se, pojmenovávej, zapisuj co cítíš, ale bez hodnocení, vyslechni svou bolest, co ti chce říct, aniž bys nějak reagovala, dělala nějaké opatření, rozhodnutí týkající se tvého vnitřku. Nějakou dobu trvá se srovnat, projdeš tím, bude zase dobře, spousta lidí to zažila a přežila.

Což o to, kde se stala chyba je zdánlivě jasné hned. Ale důvod toho zapomínání na sebe leží v tobě hluboko a zůstává tam a je k řešení - ale ne teď, nejlépe až tvé emoce budou už jen horké, ne vařící.

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ZA 6 MINUT, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
"ale ne teď, nejlépe až tvé emoce budou už jen horké, ne vařící."

ne, pak uz bude pozde


"Kousky sebe se zase spolu slepí"

ee

to je kardinalni problem - problem vsech problemu - ze nevi, proc se to stalo
nevi dokonce ani, co se stalo
a kousky jsou ztracene - nevi ani, kde je hledat

a samy se neslepi (dokud je nenajde)
jsou v labyrintu

https://www.youtube.com/watch/…

dan162 » ZA 6 MINUT Mám silnou důvěru v nejhlubší já. Průchodem skrz emoce, jejich vyslechnutí, bez ucuknutí stranou z bolesti, tělo začne v určité fázi spravovat samo.

Písmenka, racionalita, návody jsou dle mne v první fázi k ničemu, i když je sám píšu, postačí podpora, zkušenost, soucit.

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ZA 6 MINUT, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
to jo
ale co potom

jako nic proti, ale myslis si, ze takhle snadno(jednoduse) oblbnes svuj intelekt?
aniz by jsi mu dal nejake vysvetleni te zkusenosti - at uz jakekoliv

ten se za tohle odmenuje tak, ze cloveka jednoho krasneho dne pak roznese na kopytech
a udela to presne v momente, kdy si clovek uz zacne myslet, ze je krasne vyladenej

PS: podpora - aneb cena utechy? to se dava luzrum, ne?

dan162 » ZA 6 MINUT Vše má své fáze, neradno přeskakovat, tím se to dá jen pohnojit.

Napsal jsem horké, ne studené. ne dříve a ne později. Až v té chvíli je čas na zkoumání, rady, intelekt. Vůdčí ale v emoční otázce jsou emoce.

Podpora? Jsi báječný chlap, kterého si rád přečtu. Cítíš se nyní jako looser ?

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ZA 6 MINUT, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
ok


idealni je boj na dvou frontach - da se tak mnohem drive prohrat
(boj jen na jedne fronte muze nekdy trvat i roky)

dan162 » Petr204 Ne, naděje neznamená u mne utrpení. Každému utrpení předchází karambol, nehoda, a ta má zase své (odstranitelné) příčiny.

Naděje je podle mne kýžené zvýšení živlu ohně, vnitřní energie, doplnění deficitu. Čím větší je ten deficit, tím větší je riziko, že dojde ke karambolu. Ano, snížení deficitu duchovním seberozvojem je i moje cesta, ale nemám to postavené jako boj s nepřítelem egem.

dan162 » Kiyoko

ještě je tam v racionalitě mezifáze pochopení, proč jsem se do toho dostal, co mohu příště včas udělat líp, jaké znaky jsem přehlédl a jaká moje potřeba/deficit mne dovedly kam jsem nechtěl.

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Petr204, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Pravda je,že každý zažil spoustu věcí a má různé zkušenosti a poznání.Sebelítost,hněv,touha jsou jen projevy ega.Vždy,když mě něco negativního přepadne,tak se to snažim pochopit,proč a odkud se to vzalo.Jakmile jsem cokoliv potlačoval,vrátilo se to s mnohem větší intenzitou.Ted taky hledám nějaký smysl života,ale už jdu do větší hloubky.Při hluboké meditaci jsem prožíval něco nepopsatelnýho a nádhernýho a to byl stav bez ega a času,jen jsem v tom nezůstal a ted už nic jinýho nemá význam.Hodně se mluví o odpuštění a lásce,ale kdo opravdu chápe,co to vlastně je?Snažil jsem se odpustit a být v lásce,ale nevim,co to přesně je.Myslim,že každý má v sobě plno frustrace,někdo to dokáže maskovat za úsměvem,ale je to jen otázka času,kdy vše výjde na povrch.Dřív bych se styděl veřejně prohlásit,že nevim,jak dál,dnes se nebojim přiznat,že nic nevim a že jsem ztracený.Ale to je asi jedinej pokrok na mé cestě :)

dan162 » Kiyoko neměl by vztek minout - obnovuje hranice.

dan162 » Buddha/2 žádnou čočku, tak roztomile si hraje, že mne to dojímá, ty fajnová polovino všehomíry :-D

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Kiyoko, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Za mě to byla rada ženě.

Ale zase, není to černobílý, každému vyhovuje něco jiného právě podle ukotvení v sobě.

V rámci převahy mužského principu, je lepší energii usměrnit výkonem - třeba běh a posilování je super. Vyčistí to hlavu, spustí se adrenalin a nastoupí euforie. Člověk se cítí dobře. Nástup vzteku může být u muže destruktivní, může přerůst až v žárlivost, když se cítí ego zasaženo. Je lepší pokud nenastoupí, nebo je podchycen a následně uvolněn výkonem.

V rámci převahy ženského principu může být energie více tvořivá, fantazijní - malování obrazu, psaní - ale i improvizovaný tanec na klidnou relaxační hudbu. Zmínila jsem oblečení a vlasy, protože jde o rychlou tvorbu - proto i ta efektivnost.

Znám ženy, které v této fázi vydrhnou celý byt - tím jakoby vyčistí symbolicky i své emoce.

dan162 » Kiyoko Emoce jsou univerzální si myslím, postup je pro ženu i muže vnitřním účinkem podobný, jen samozřejmě nejde přes garderóbu.

Lehce ti střílím do části, kde používáš umnou kompenzaci místo řešení/posunu.

Také když vydrhneš byt, tak se sice zbavíš energie, ale nevyslechneš zprávu od té emoce, neprovedeš opravu v sobě a jsi zranitelnější propříště líp než jsi byla předtím.

To nevylučuje změnu v sobě a následnou změnu outfitu nebo změnu po úlevě a jiného toku energie bez bejvalka

dan162 » Buddha/2 mno ještě bych odlišil vztek a hněv a vyjádření. Vztek je živený zavřenými emocemi, čím víc zavřených emocí, tím potenciálně ničivější. Vyjádření je vcelku pravidelné vylévání svého humusu na hlavy ostatních. Hněv je ozdravná emoce.

Buddha/2 » dan162 Slovo do pranice
Myslíš, že hněv je něco jako vztek bez těch emocí, taková ta nevýbušná fáze?

Vyjádření se může lišit kus od kusu - proč bys nemohl uznat třeba i šůrování podlahy nebo ostříhání dohola ?

No ozdravná emoce, já ti nevím ...

dan162 » Buddha/2 Ano. Vztek beru jako hněv poháněný emocí nedoproběhlého léčení staršího traumatu.

Šúrování podlahy je jen o energii, tj. nevyužitá příležitost k sebeopravě, využitá k příjemnému domovu.

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Kiyoko, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Emoce jsou univerzální, liší se ale jejich prožitek. Já vycházím z mužského a ženského principu - tam je prostě postup odlišný.

Když vydrhneš byt, uvedeš ho symbolicky do harmonie, tím přenastavíš i sebe. jednak se unavíš a jednak jsi spokojen. Tohle funguje hlavně u žen.
Pokud žena byt uklidí a vydesignuje, pak cítí vnitřní uspokojení - ale musí být tak nastavena.
Ženu, která je bordelářka a na design nekouká, úklid bytu moc vnitřně nepodpoří. Spíš to posílí ten pocit znechucení

Muž volí spíš monotématickou práci, viz ten plot, štípání dříví, vyklizení garáže.

Takže je to čistě individuální a toto jsou nástřely

dan162 » Kiyoko Ok.

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Kiyoko, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
No, s tím hněvem a vztekem bych byla opatrná. Když se někdo hněvá - je to dlouhodobé, když se někdo vzteká, je to nárazové. Vztek je silná emoce, která může přejít až do amoku. Když mám vztek, chci ho uvolnit - zatmí se mi před očima, nemusím se dobře kontrolovat. Exploduju. Jako extravert dřív, jako introvert ničivěji - páč mám nahromaděných emocí víc.

Proto je lepší si to pojmenovat a následně s tím pracovat. Neřekla bych, že je hněv ozdravný. Je to situace, kdy s někým třeba nemluvím několik dní, ale i let. Problém může bát paradoxně i banální. Hněv je zbytečný, člověka oslabuje, bere mu energii.

dan162 » Kiyoko Dobře vím, co umí vztek. Mimoto jsem se desetiletí vzteku vyhýbal, protože jsem věděl, že bych neměl žádné meze, ale na partnerku jsem ruku nikdy nevztáhl. Nemohl jsem jít do slovní konfrontace, protože intenzita by se mohla snadno stát nekonečnou.

Nemluvit s někým je sebeuzavření, považuju to za strašnou věc. Ale taky ze své minulosti znám, třeba jsem měsíc na partnerku nepromluvil. Stydím se za to, ale nebyl to hněv. To je dostatečně těžká poklice na vařícím hrnci, s dopady na zdraví, to fakt je pak to šúrování daleko lepší ventil.

Hněv není obvinění, není to agrese, je to první krok řešení prožívaného traumatu, jednorázová ventilace energie, něco ve smyslu "to si už nedovoluj", mířenou k sobě nebo ke druhému, jen co pochopíme, co jsme strpěli na svůj úkor, co jsme si nechali líbit, kde a proč jsme se vystavili do zranitelné pozice.

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Kiyoko, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nemluvit s někým, je forma skryté agrese - vážně.

Záleží na koho je ten hněv/vztek směrován - na druhého, že je blbec, na sebe, že jsem byl takový blbec, na tu blbou poličku, kvůli které celá ta blbá situace vznikla...
Od toho se podle mě odvíjí proces. Ale hněv vydefinovávat jako jednorázovou ventilaci energie? Jak bys teda vydefinoval vztek?

Buddha/2 » dan162 Já bych tomu říkal pasivně-introvertní agrese. Z hlediska psychosomatiky zvěrstvo páchané na sobě.

V tom, jak v posledním odstavci definuješ hněv, se rozcházíme.
Podle mého tam obvinění je, ať už obviňuješ druhého nebo sebe.

dan162 » Buddha/2 první souhlas, druhé popřemýšlím.

Buddha/2 » dan162 Kiyoko to minutu přede mnou hezky popsala

dan162 » Buddha/2 Tak oprava, k sobě je to obvinění, máš pravdu. Hněv musí mířit ven, proti tomu, kdo narušil hranice.