Divoká řekarozryté břehya někdo čekádotek něhytam na druhé straněPůjčte mi loďkupostavte mostaspoň na hoďkuchci být tvůj hostvzít tě do své dlaně ...a překonat každé rozdělení
Renor
S divokou řekou prát se, když silný vítr i plachty roztrhal teď už snad jen můžeme ptát se, kam doplujeme s loďkou, kam?
Snad doveze nás bezpečně do přístavu kde krutý vítr dávno polevil, daleko od rozbouřené řeky, daleko od splavů doufám, že soucit s námi tento živel projeví
Snad nestáhne nás silný proud až tam, kde bychom lapat po vzduchu museli, snad budeme dál si po naši řece plout a v cíli shledáme se se všemi přáteli...
Tam na konci řeky čekáme oba dotek něhy necháme se tedy unášet těmi doteky a rozehráváme stále nové a krásnější příběhy, kde nepotřebujeme žádné převleky...