Manipulativní matka a vymezení hranic - Diskuze a zkušenosti

Ahoj
Rozhodla jsem se alespoň částečně obnovit kontakt se svou mámou(již poněkolikate po delsi pauze,viz diskuze ego vs.sebeúcta).Prostě Vánocema sem vyměkla a tentokrát sem opravdu byla psychicky připravená být sama,ale prostě to dolehlo.Je jí 64,ma zdravotni problemy,je na vse sama,a i kdyz si za vetsinu veci muze sama,je to furt mama a bylo mi to lito.Tak jsem si rekla,ze aspon na ty Vanoce muzu toho cloveka pozvednout ale i potom treba nakupem,kafem a pokecem atp.Jenze od tech Vanoc(cca ani ne 14 dni)mam pocit ze si narokuje vse -vse ve starych kolejich-kdyz neodpovim na zpravu do dvou hodin,tak sms-odpovis,odpovez ap.Tlaky,chce abych vymyslela darek pro jeji kamosku k narozkam,rozhodla za ni,pise jen o tom co vse se ji za den posralo,at napisu neco hezkeho,at vymyslim neco na jeji narozeniny(30.12),v sms mi tak neprimo naznaci ze darek k narozeninam nebyl asi ode me vhodny.Samozrejme reaguju jinak(minimalne a se slusnosti a prechazim)ale stejne to proste nedavam,v podstate mam min.prostoru na vse.Jeste nez ja sama stacim neco udelat tak me zahlti.A i kdyz se snazim(vim,ze i kdyz pojedu na severni.pol a nevyresim tohle sama v sobe,tak svobodu mit nebudu,resim to i terapii uz nejakou dobu,presto mam i sny o ni,jak me neustale provokuje k reakci)Tak tohle se proste neda vydrzet,sem od ty doby furt cim dal vic nasrana,pridusena,a vim ze to bude hosrsi a horsi.Proste s ni neumim bejt.Furt me ma na haku, a to mi kolikrat dojde az pozdeji.Prominte ze sem flakam vse co napadne.Mam proste problem prijmout realitu,to ze kdyz vzdy budu s ni,musim bejt PoRAD ve strehu.A dlouho vim,ze tahle moje paranoia je opravnena.Otazka teda zni-jak si vymezit svoje hranice a je to vubec mozny a jak odbourat pocit viny?Dekuji