Jen slůvek pára lehký dotyk,hebký a něžný,jak motýlí křídla,okamžik štěstí, co přetrvá,i když motýl už odletěl...Cítíš, jak hřeje,i když všude je chlada studený vítra hrozivá zima,chvěješ se...Zimou či touhou snad?Tak pojďa dotkni se mě zase,motýlku nádherný,chybí mi tvá křídla,vzlétnout bych chtělas tebou až do oblak...
Najdise.czSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Beed, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
Taky chci vzletět do oblak já dávám přednost však před přelétavostí motýlí bezpečným křídlům sokolím...
K čemu je krása motýlka a jeho křehká křidýlka? Raději nechám se ulovit dravcem a ochránit.
Třeba nemá tak krásnou tvář však jeho bystrých očí zář mi ji bohatě vynahradí - a srdce taky, to se vsadím.
A až se zas budu zimou třást vezme mě pod svá křídla široká a vzneseme se Budeme se pohledem na tu krásu pást Na svět budeme koukat zvysoka spolu než zase sletíme bezpečně dolů...
Renor
» Beed
Ta křídla sokolí, jež chrání a hřejí tě... Při letu tě něžnými slovy chlácholí a tak trošku svádí tě...
Drží tě pevnými křídli svými, jež chtějí tě ochránit Ty necháš se unášet pocity tvými a už víš, že se jeho dotekům nemůžeš ubránit…
Podlehneš jeho síle a touze... Vždyť on tě přece miluje. Necháš se od něj líbat dlouze, on ti lásku věrnou navždy slibuje…
A motýlek, jež si poletuje v ranní rose se jen dívá, jak si létáš s ním Nad jeho smutkem by se ustrnulo snad i malé kose, jež se mámě vylíhlo malou chvilku před tím…