Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Votázka ke studu - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Votázka ke studu
01.01.2018 - 10:39
player
Votázka ke studu
Nemyslím tím jenom ke studu za nahotu , ale obecně. Třeba - někdo umí krásně zpívat , ale jinde než zavřenej doma na hajzlu nic nedá....stydí se. Víte , co tím myslím.
A teď - tak která mrcha oběžnice za to může a jak proti tomu vést litý boj?
A teď - tak která mrcha oběžnice za to může a jak proti tomu vést litý boj?
Příspěvky: Všechny | player
01.01.2018 - 10:48
| Filtr
Buddha/2
Myslíš jako boj proti oběžnicím nebo boj za nestydatost ?
Já nezpívám ani na hajzlíku - nedovolí mi to můj částečný hudební sluch
Já nezpívám ani na hajzlíku - nedovolí mi to můj částečný hudební sluch
01.01.2018 - 11:33
| Filtr
Marhon
to sem teda zvědavá, jestli ti na to někdo odpoví.
já bych asi řekla, že tohle je spíš možná výchovou, že to v člověku prostě nějak vyrobí tím, že mu srazí sebevědomí nebo ho upozorňují.
mě osobně vadí jakýkoli stav, kdy se po mě něco chce, všichni se na mě otočí a očekává se, že se vyjádřim. už jako malá, když mi byly ty čtyři, pět let, tak do mě máma, při setkání s někým cizím dloubala se slovy "pozdrav". a to vim, naprosto přesně, že v tu chvíli v krku knedlík,
schovávala sem se za ní a nevyrazili ze mě ani slovo.
a to vlastně platí do dnes. když někdo po mě chce nějaký vyjádření a může to být i blbost, kdy mě se začne divit, že něco umim nebo dokážu, tak nevim co na to mam říct.
něco jinýho je, když se mě někdo zeptá, jak to dělám. to se rozpovídám, ale jak mě někdo pochválí a začne s těma kecama, to neni možný, jak to dokážeš, tak se tvářim, že sem jen dekorace okolního prostředí. ale už sem se naučila, že když něco dělám, tak se mi ruce neklepou. nesmim být naštvaná, to jo, ale když někdo jen přijde a kouká mi pod ruku, to už problém neni. když se na nic neptá.
co se týká zpěvu, nezpívám ani na tom záchodě, páč by to bylo slyšet ve stoupačkách a když doma, tak jen tak potichoučku, šeptem aby to nikdo neslyšel a to je falešný jak džíny s číny. a hlavně většinu písniček, mých oblíbených písniček, prostě nezazpívám. ale je fakt, že asi před deseti lety sem si asi tři, čtyři, pro mě zpívatelný písničky pořádně nahlas zapěla v autě a to neznělo špatně. sem si říkala, že by to možná šlo. ale sem přišla o mé bezpečné prostředí pro zpěv, přestala sem i zpívat. musim mít jistotu, že to nikdo neslyší. takže pro mě přichází v úvahu jen jedno jediný místo, kde sem schopná zpívat ,
jenže to by mě stálo asi tak dva, tři miliony.
já bych asi řekla, že tohle je spíš možná výchovou, že to v člověku prostě nějak vyrobí tím, že mu srazí sebevědomí nebo ho upozorňují.
mě osobně vadí jakýkoli stav, kdy se po mě něco chce, všichni se na mě otočí a očekává se, že se vyjádřim. už jako malá, když mi byly ty čtyři, pět let, tak do mě máma, při setkání s někým cizím dloubala se slovy "pozdrav". a to vim, naprosto přesně, že v tu chvíli v krku knedlík,
schovávala sem se za ní a nevyrazili ze mě ani slovo.
a to vlastně platí do dnes. když někdo po mě chce nějaký vyjádření a může to být i blbost, kdy mě se začne divit, že něco umim nebo dokážu, tak nevim co na to mam říct.
něco jinýho je, když se mě někdo zeptá, jak to dělám. to se rozpovídám, ale jak mě někdo pochválí a začne s těma kecama, to neni možný, jak to dokážeš, tak se tvářim, že sem jen dekorace okolního prostředí. ale už sem se naučila, že když něco dělám, tak se mi ruce neklepou. nesmim být naštvaná, to jo, ale když někdo jen přijde a kouká mi pod ruku, to už problém neni. když se na nic neptá.
co se týká zpěvu, nezpívám ani na tom záchodě, páč by to bylo slyšet ve stoupačkách a když doma, tak jen tak potichoučku, šeptem aby to nikdo neslyšel a to je falešný jak džíny s číny. a hlavně většinu písniček, mých oblíbených písniček, prostě nezazpívám. ale je fakt, že asi před deseti lety sem si asi tři, čtyři, pro mě zpívatelný písničky pořádně nahlas zapěla v autě a to neznělo špatně. sem si říkala, že by to možná šlo. ale sem přišla o mé bezpečné prostředí pro zpěv, přestala sem i zpívat. musim mít jistotu, že to nikdo neslyší. takže pro mě přichází v úvahu jen jedno jediný místo, kde sem schopná zpívat ,
jenže to by mě stálo asi tak dva, tři miliony.
01.01.2018 - 11:38
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
No, jestli to myslíš obecně, fakt je proti tomu vždy potřeba vést lítý boj?
Zdravá míra studu je vždycky nutná, to jednak, a jednak ne každý prostě potřebuje být král večírků
=====
No, jestli to myslíš obecně, fakt je proti tomu vždy potřeba vést lítý boj?
Zdravá míra studu je vždycky nutná, to jednak, a jednak ne každý prostě potřebuje být král večírků
01.01.2018 - 12:31
| Filtr
Háňa*
Občas člověk sice vyslechne nějaké to džinži brinži u ohníčků, tam to může vykompenzovat celková atmosféra, že to chvíli vydržím, než uteču - ale abych se k tomu "sboru" ještě přidávala, to fakt ne. Většinou je to hrůza - uši mám jen jedny
01.01.2018 - 12:45
| Filtr
dan162
Stud je emoce, tj.zpráva. Pociťujeme ho, když vůči společnosti překročíme hranici my zevnitř. Hranice námi stanovené. Se studem jako s každou naší emocí nelze bojovat, lze přijmout pochybení a napravit škody. Ano, jsem takový, dělám někdy věci, za které se stydím. A v dlouhodbé perspektivě prozkoumat jak proč jsme narušili vlastní hranici (co je správné) a jestli je ta hranice správně postavená, může být i vnucená.
Oběžnice za nic nemůže, sklony, které k tomu vedou je naše vlastní omezení, to je saturnovské, včetně studu zablokovaného/trvajícího z minula. Žádné planetární vlivy tě neshodí do studu, když ho v dané oblasti nemáš.
Oběžnice za nic nemůže, sklony, které k tomu vedou je naše vlastní omezení, to je saturnovské, včetně studu zablokovaného/trvajícího z minula. Žádné planetární vlivy tě neshodí do studu, když ho v dané oblasti nemáš.
01.01.2018 - 13:02
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele aktigram, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
No tak ja neviem, zrovna exibicionista určite nie som, dokonca som mala problém sa vyzliecť aj do plaviek ale spievam rada a aj tancujem rada, dokonca som hrala aj divadlo a samozrejme veľká tréma ale nakoniec ma už nič nevyviedlo z miery. Pamätám sa ako som nenávidela na jednom liečení chodiť cez celú zrkadlovú sieň k svojmu stolu a hlavne ked už boli stoly obsadené a ja som nevedela či vôbec dýchať, to bolo pre mňa zlé ale pointa? - ked som sa po čase s nimi dala do rozhovoru tak mi padlá sánka - oni všetci tvrdili že ja som nedosiahnuteľná, že som išla k svojmu stolu ako kráľovná. Tak som pochopila že čím viac sa vnútri hanbím tým viac som navonok vyzerala pokojne - určite za to môže niektorá planéta.
Tiež sa pamätám na to ako moja kolegyňa na nejakom večierku mi povedala - Bože ako si to mohla na tom parkete vydržať, boli ste iba jediný pár a všetci sa na vás pozerali- no myslím že ja som si užila odvetu ked som na to reagovala - a čo tancovali sme zle?
Takže patrím medzi hanblivé typy ale nemám problém kdekoľvek spievať či tancovať, ale sa aj zapojiť do debaty.
=====
No tak ja neviem, zrovna exibicionista určite nie som, dokonca som mala problém sa vyzliecť aj do plaviek ale spievam rada a aj tancujem rada, dokonca som hrala aj divadlo a samozrejme veľká tréma ale nakoniec ma už nič nevyviedlo z miery. Pamätám sa ako som nenávidela na jednom liečení chodiť cez celú zrkadlovú sieň k svojmu stolu a hlavne ked už boli stoly obsadené a ja som nevedela či vôbec dýchať, to bolo pre mňa zlé ale pointa? - ked som sa po čase s nimi dala do rozhovoru tak mi padlá sánka - oni všetci tvrdili že ja som nedosiahnuteľná, že som išla k svojmu stolu ako kráľovná. Tak som pochopila že čím viac sa vnútri hanbím tým viac som navonok vyzerala pokojne - určite za to môže niektorá planéta.
Tiež sa pamätám na to ako moja kolegyňa na nejakom večierku mi povedala - Bože ako si to mohla na tom parkete vydržať, boli ste iba jediný pár a všetci sa na vás pozerali- no myslím že ja som si užila odvetu ked som na to reagovala - a čo tancovali sme zle?
Takže patrím medzi hanblivé typy ale nemám problém kdekoľvek spievať či tancovať, ale sa aj zapojiť do debaty.
01.01.2018 - 17:34
| Filtr
player
» Marhon
To máš pravdu. Říká se: dobré se chválí samo a nepotřebuje marketing. Ale dnes je potřeba asi i kolem kvality dělat dost kravál ,aby ji dav bez zájmi neminul.
Tudíž za mě Khaliina věta: torcha přirozeného studu je v pořádku - myslím , že stud je nemoc. Sice možná vrozená v některých případech , ale v jiných prudérní výchovou násilím implantovaná.
Mě tenkrát ta holka , co mě tahala pořád mezi naturisty řekla: Smát se ti nikdo nebude , protože je taky nahej. A pak to máš tak: pokud se tvoje tělo někomu líbí , tak ať si ho propána prohlíží , ne? A pokud se nebude líbit , tak budou koukat po jinejch.
Přesně. Tahle věta odpárala veškeré mé pochybnosti. V tom Babylónu to byla výstava všeho. Krásy i celulitýdy , štíhlosti i plnosti , chlupů i nechlupů , pooperačních jizev , dlouhých penisů po chlapa , kterej tam neměl prostě skoro vůbec nic.
Dále - kumšt. Kumšt se musí vystavovat , jinak strácí smysl. samozřejmě , znám i lidi , které baví hrát jen doma a přitom hrajou výborně. Ale oni ukrývají krásno...zadržují ho.
Tudíž za mě Khaliina věta: torcha přirozeného studu je v pořádku - myslím , že stud je nemoc. Sice možná vrozená v některých případech , ale v jiných prudérní výchovou násilím implantovaná.
Mě tenkrát ta holka , co mě tahala pořád mezi naturisty řekla: Smát se ti nikdo nebude , protože je taky nahej. A pak to máš tak: pokud se tvoje tělo někomu líbí , tak ať si ho propána prohlíží , ne? A pokud se nebude líbit , tak budou koukat po jinejch.
Přesně. Tahle věta odpárala veškeré mé pochybnosti. V tom Babylónu to byla výstava všeho. Krásy i celulitýdy , štíhlosti i plnosti , chlupů i nechlupů , pooperačních jizev , dlouhých penisů po chlapa , kterej tam neměl prostě skoro vůbec nic.
Dále - kumšt. Kumšt se musí vystavovat , jinak strácí smysl. samozřejmě , znám i lidi , které baví hrát jen doma a přitom hrajou výborně. Ale oni ukrývají krásno...zadržují ho.
02.01.2018 - 14:24
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Kiyoko, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
...to by zajímalo i mne. Jsem poměrně komunikativní člověk. Besedy s účastníky zvládám v pohodě, ale jak mám někde přednášet, objeví se zásek. Na pódiu pak vypadám jak před kolapsem. A nepomůže mi ani kostým, abych svou roli dohrála s přehledem. Mám pocit, že mi to dělá ta měsíční Panna a její touha po dokonalosti, tj.: hlavně se neztrapnit a mluvit k věci - což mívá klasicky naprosto opačný účinek
=====
...to by zajímalo i mne. Jsem poměrně komunikativní člověk. Besedy s účastníky zvládám v pohodě, ale jak mám někde přednášet, objeví se zásek. Na pódiu pak vypadám jak před kolapsem. A nepomůže mi ani kostým, abych svou roli dohrála s přehledem. Mám pocit, že mi to dělá ta měsíční Panna a její touha po dokonalosti, tj.: hlavně se neztrapnit a mluvit k věci - což mívá klasicky naprosto opačný účinek
02.01.2018 - 23:43
| Filtr
Marhon
» player
no vidíš a mě by na tu nuda pláž nikdo nedostal. to by musel být někdo, do koho bych byla sakra zamilovaná, abych to udělala kvůli němu. ale dobrovolně, vědomě ani omylem.
ale s tim, že když něco umíš, tak to musíš ukázat, s tim souhlasim. už sem se přesvědčila, že když člověk nevykřikuje já dokážu tohle a tohle, tak na něj prostě prdí. ale stačí ukázat, že si sáhne špičkou jazyka na nos a je středobodem vesmírnýho dění. bohužel. ono bohatě stačí, když se holka namaluje, co na tom, že když se umeje vypadá jak muj dědeček.
no, já tohle neumim. naopak. sem v rozpacích, když někdo zjistí, že sem dělala, nebo dokážu něco, co ten druhý ne. nevim jak reagovat. a pokud bych měla nějaký talent, jakože nemam, třeba to hraní, zpívání a podobně, tak bych si taky asi tohle provozovala doma.
a už sem zase u toho studu.
ale s tim, že když něco umíš, tak to musíš ukázat, s tim souhlasim. už sem se přesvědčila, že když člověk nevykřikuje já dokážu tohle a tohle, tak na něj prostě prdí. ale stačí ukázat, že si sáhne špičkou jazyka na nos a je středobodem vesmírnýho dění. bohužel. ono bohatě stačí, když se holka namaluje, co na tom, že když se umeje vypadá jak muj dědeček.
no, já tohle neumim. naopak. sem v rozpacích, když někdo zjistí, že sem dělala, nebo dokážu něco, co ten druhý ne. nevim jak reagovat. a pokud bych měla nějaký talent, jakože nemam, třeba to hraní, zpívání a podobně, tak bych si taky asi tohle provozovala doma.
a už sem zase u toho studu.
03.01.2018 - 19:46
| Filtr
MG34
To hnusné protetické "V" v nadpisu vlákna mne irituje... Obecná čeština je naprosto příšerná varianta řeči...
A k samotnému tématu (zúžím na veřejné vystupování): jednak praxe, praxe, praxe - jako dítě jsem byl pro takové vystupování nepoužitelný - fyzické příznaky (třes, zakoktávání, atd.) a po těch letech různé praxe je to opačně - dokážu si to i užít, nabíjí mne to, i když už to nevyhledávám (praxe už je dostatečná) a neláká mne to. A ty léta praxe mi daly i potřebné sebevědomí, vyzkoušel jsem si i záměrně zhoršené varianty, když už jsem zvládl základy. Zejména nutnost improvizovat o něčem, o čem skoro nic nevím (a přesto dodržet časový plán bez hlídání hodinek).
Nevyhýbal jsem se ničemu, přes svůj fyzický odpor jsem do všeho šel. Hudební produkce, průvodcovská činnost, přednášky, slavnostní projevy. A už je to zvládnuté. Naposledy se to vyplatilo, když mne na pohřbu vyzvali, abych (bez jakékoliv přípravy) pronesl řeč. Zvládl jsem to i ve stavu smutku.
Samotný okamžik, kdy do toho člověk jde a má ještě stále zábrany a chce je překonat - tady pomůže těsně před tím fyzická rozcvička - zadýchat se - dobře to přesměruje pozornost.
A k samotnému tématu (zúžím na veřejné vystupování): jednak praxe, praxe, praxe - jako dítě jsem byl pro takové vystupování nepoužitelný - fyzické příznaky (třes, zakoktávání, atd.) a po těch letech různé praxe je to opačně - dokážu si to i užít, nabíjí mne to, i když už to nevyhledávám (praxe už je dostatečná) a neláká mne to. A ty léta praxe mi daly i potřebné sebevědomí, vyzkoušel jsem si i záměrně zhoršené varianty, když už jsem zvládl základy. Zejména nutnost improvizovat o něčem, o čem skoro nic nevím (a přesto dodržet časový plán bez hlídání hodinek).
Nevyhýbal jsem se ničemu, přes svůj fyzický odpor jsem do všeho šel. Hudební produkce, průvodcovská činnost, přednášky, slavnostní projevy. A už je to zvládnuté. Naposledy se to vyplatilo, když mne na pohřbu vyzvali, abych (bez jakékoliv přípravy) pronesl řeč. Zvládl jsem to i ve stavu smutku.
Samotný okamžik, kdy do toho člověk jde a má ještě stále zábrany a chce je překonat - tady pomůže těsně před tím fyzická rozcvička - zadýchat se - dobře to přesměruje pozornost.
© 2007-2024 Najdise.cz