Vznáší se tak lehce,jako pírkokolem tebe letí...Duha se ti třpytí v očícha tisíce drahokamůa nádherná píseň,co láska píše...Vznáší se tak lehce,jako mlha nad kopci,překrývá koruny stromůa ty toužíšdotknout se té krásy,co cítíš v srdci...
Renor
» Zitto
...a strašně se bojí, že nikdy nepřijde ten čas, kdy dva sobě si blízcí se vzájemně pohladí a ta touha, jež je v každém z nás se ztratí v polibcích jež si dají na rozloučenou někde v podhradí
strašně se bojí, že ta dálka, jež je dělí nebude stačit jejich touze ani lásce nechtějí se vídat jen o sobotách a nedělích a vědí, že tak mají své životy v sázce...
strašně se bojí, že když opustí jeden druhého stanou se jen smutnými poutníky jež bloudí světem, hledajíc k sobě někoho jiného a stavíc na odiv vlastní již připravené pomníky do kterých vyryjí svá přání již nikdy nemilovat tak naplno...