Drželi jste někdy bobříka mlčení? Proč, kde, kdy, za jakým účelem a s jakým výsledkem. Případně jaké komplikace to doprovázeli a jak jste je řešili.
Já jej držím už potřetí v protialkoholním zařízení protože jsem to zkoušel několikrát navrhnout v komunitě a na skupinách, zda lidi nemohou mluvit jen v okamžicích, kdy by nejdříve použili sval v hlavě předtím, než použijí ten v ústech, ale jsme tu beztak každý sám za sebe a tak mlčím, pozoruji a je srandovní, že si toho nikdo ze zhruba čtyřiceti lidí ani nevšiml. Zatím jsem nenarazil na situaci, která by stála za řeč. Dá se beze slova jít na vizitu, skupinovou i pracovní terapii, vypůjčit si nářadí, jít do bufetu na nákup, prostě všechno jako se "zbytečnými" řečmi.
Drahomiluše
Zažila jsem tři dny mlčení, tedy bobřík to nebyl, ve skupině a lezli jsme dost rychlým tempem po horách a to všechno proto, abychom tam byl každý sám se sebou, dobré to bylo.
tronco
» Drahomiluše
To jsme sli s takovym blaznivym akademickym malirem v zime ve snehu naboso k Cernemu jezeru na Sumave, kde jsme nocovali bez spacaku kolem dokola jezera....rekli jsme si pravidla a pak jen mlceli a jen sli spolu bez sebe... uplne to zral prazak a byl z toho vyndany. I pro me to bylo zajimave ac ve znamem prostredi. To bylo jakoby jen tak...