V komunikaci s ostatními lidmi si buď vůbec na nic nemusíme dávat pozor - víme, že jejich "egometr" nemáme šanci vytočit do červeného pole (typicky lidé se silnou sebereflexí a zadravým přístupem k životu) - anebo naopak si na to musíme dávat dost velký pozor (typicky lidé s různými poruchami osobnosti anebo s nějakou určující mocensky-společenskou funkcí), protože explodují při prvním náznaku zásahu.
Tohle si tu teď budu rozvíjet a pak to dám do příslušné souvislosti. Diskuze možná, ale omezeně. Můj blacklist je celkem dobře nastavený, takže není nutné se obávat reakcí notorických "ke všemu musím něco napsat, jen abych byl(a) vidět". Pište pouze kdo k tomu má skutečně něco zásadního anebo vás to prostě silně oslovuje.
EDIT: jednotky na egometru budou nejspíše objemové (resp. "prostorové", kde prostorem je i nehmotná oblast) a rozlišují se v klidovém a ve vytočeném stavu - jedná se o velikost hájeného osobního prostoru
tajga
Jsou duševní poruchy, které se vyznačují tzv. nízkou závislostí na odměně (typicky schizoidní), tzn. přízeň, nebo nepřízeň ostatních je jim celkem lhostejná, takže je do červeného pole vytočit moc nejde, což je ale spíš než projev zdravě nastaveného ega, součást jejich poruchy. A potom jsou lidi, kteří mají naopak sebereflexi hodně nízkou a díky tomu oplývají sebevědomím, které je činí málo zranitelnými a urazí se těžko. Naopak jsou jiní, kteří jsou si vědomi svých nedostatků a pokud se jejich slabiny někdo dotkne, můžou zareagovat nepřiměřeně, jinak ale můžou mít ego (myšleno pocit vlastní důležitosti) mnohem menší než ti s vysokým sebevědomím a nízkou sebereflexí. Takže na tenhle způsob měření ega bych moc nevsázela.
MG34
» tajga
Až na poslední větu máš možná víceméně pravdu - to všechno se musí při "měření" zohlednit. Podle typu přepnout ten "měřák" na jinou stupnici.
I když... pokud "měříš" v tom vytočeném stavu, tak možná ne - tam jsou si "všichni rovni" - odhaleni až na kost.
A co ten osobní prostor? Ten je celkem objektivně měřitelný...