Do srpna letošního roku jsem to měla dost divoký,proběhlo opravdu hodně změn a to po všech směrech.Od toho srpna jsem nechtěně nucená být stále sama, přemýšlím nad životem a co od něj vlastne chci a očekávám.Všechno tohle přemýšlení mi na psychice nepřidává a v kombinaci s předvánoční dobou je to děs. Aby toho nebylo málo. Pracuji v domově důchodců /předtím v nemocnici/ a už kolik let se potýkat se stářím, bolestí,utrpením a i smrtí. Vždycky jsem to zvládala a snažila se být oporou, ale nějak mi teď dochází síla. S blížícím se koncem roku vidím jak z lidí odchází život a mění se před očima.Je toho moc. Dnes se nám udusila paní jídlem a nedokázali jsme jí nijak pomoc. Už je ten letošní rok strašně únavnej a vím, že v příštím roce budu ještě pokračovat. KDE VZÍT SÍLU ??? Po dnešku už mám všeho plný zuby
Buddha/2
» andula1
Tenhle způsob myšlení je autodestruktivní. Valíš si problém před sebou, místo abys ho řešila. Ten čas mezi naplňuješ strachem o budoucí. Není lepší se rozhodnout hned a ten příští rok si užít více v pohodě ?