Do srpna letošního roku jsem to měla dost divoký,proběhlo opravdu hodně změn a to po všech směrech.Od toho srpna jsem nechtěně nucená být stále sama, přemýšlím nad životem a co od něj vlastne chci a očekávám.Všechno tohle přemýšlení mi na psychice nepřidává a v kombinaci s předvánoční dobou je to děs. Aby toho nebylo málo. Pracuji v domově důchodců /předtím v nemocnici/ a už kolik let se potýkat se stářím, bolestí,utrpením a i smrtí. Vždycky jsem to zvládala a snažila se být oporou, ale nějak mi teď dochází síla. S blížícím se koncem roku vidím jak z lidí odchází život a mění se před očima.Je toho moc. Dnes se nám udusila paní jídlem a nedokázali jsme jí nijak pomoc. Už je ten letošní rok strašně únavnej a vím, že v příštím roce budu ještě pokračovat. KDE VZÍT SÍLU ??? Po dnešku už mám všeho plný zuby
Marhon
taky mam dojem, že letošní rok byl těžký na psychiku. valil se jak buldozer. můžu říct, že sem vlastně měla štěstí, protože sem ho více méně prospala a proležela. doslova. i sem o tom už přemýšlela, byl to rok jedna, tak sem čekala, že to bude rok nových začátků a on byl utahaný, unavený a těžký jak šutr na zádech. ale mam dojem, že rok s číslem dva, by měl být lepší. teda, doufám v to.
andula1
» Marhon
Taky doufám, ale osobně čekám příští rok jako hodně náročný a budu se ke všemu muset stavět čelem a rozhodovat se....A to já špatně zvládám. Vnitřně cítím jak se mi třese půda pod nohama a těch změn se bojím. Už jsem vyjela ze jetých kolejí a necítím se v tom vůbec dobře a to zásadní teprve čekám....někde v hloubi duše vím, že bude dobře, ale nebude to brzo.
Marhon
» andula1
no hele, když se na to koukneš ze široka, tak nějak z globálu, celosvětově, tak on je celkově tenhle rok jak bomba v kalhotách. tak nezoufej a počkej na dvojku.