Háňa*
Jestli normální, to nevím, ale mně je to příjemné. Ovšem ne obecně. Je mi to příjemné s konkrétní osobou, se kterou jsme v souladu. Přirozeně v souladu - nemuseli jsme "vztah budovat a pak na jeho udržení pracovat, dělat kompromisy, soutěžit, kdo bude šéf, dohadovat se, kdo má koho radši a nějak si to dokazovat, apod.". Prostě spolu ladíme a tedy nejen, že nás soužití nijak neobtěžuje, dokonce je nám příjemné. Pokud by to tak nebylo, rozhodně by mi žít v páru normální nepřipadalo - nějak cíleně proto, abych žila v páru - neviděla bych přínos, jen omezení.