Bosch
je to součást velkého dramatu tak kde by byl šejkspír se svým romeem a júlií na žebříčku úspěšnosti kdyby tento fenomén nebyl pevně zakořeněn v naší bytostné struktuře? v období velké zamilovanosti to samozřejmě nevadí a co se z toho vyvrbí to ukáže vždy čas umím si představit že i pár který spolu žije velmi dlouho a jeden odejde tak ten druhý ztratí motivaci dále žít, zažil jsem že pak ten druhý často umírá záhy po svém druhovi nechuť žít bez toho druhého nevnímám vždy jako negativní je vnější život který je pomíjející a pak ten vnitřní co může běžné lidské lásky daleko přesahovat