Mars ve Štíru - Diskuze a zkušenosti

Přijela jsem do Jablonce.Chvíli jsem se rozhlížela,kde u nemocnice zaparkovat.Našla jsem místo a vylezla z auta.Ovanul mě studený vítr a šátek mi překryl obličej.Pomyslela jsem si,že až pojedu zpátky,tak bude určitě sněžit.Pomalu jsem se vydala k budově,došla jsem ke vchodu a hledala pavilon C1.Na ceduli jsem zjistila,kam jít a nejistě jsem šla po šipkách s nápisem "Magnetická rezonance".Překvapilo mě,jak je nemocnice moderní,čistá,prostorná a vzpomněla jsem si na tu naši ve výběžku a v duchu jsem si posteskla nad tím,že zdravotní péče,je jen pro vyvolené.Šla jsem dál a došla jsem k čekárně.Seděl tam jen jeden pár a jinak nikdo,což mě trochu překvapilo,čekala jsem,že tam bude narváno.Svlékla jsem si kabát,sedla jsem si a zvědavě prohlížela okolí.Nikde nic zajímavého a v televizi tam běžela nějaká pravěká černobílá "komedie".To bude zábava,prolétlo mi hlavou.Když jsem už byla uvelebená a lovila knížku z kabelky,všimla jsem si cedulky na zdi NÁVŠTĚVU NA MR HLASTE U OKÉNKA U VCHODU."No ty vole,tak jdu hledat okénko!"Našla,zapsala se a šla si číst.
V 15:45 hod. přišel doktor a ozvalo se "Paní Wágnerová!".Řekla jsem si "Hm,dobrý,docela na čas...".Zvedla jsem se a šla za ním.Odvedl mě do kabinky a huhlavě,jako fakt mu nebylo moc rozumět,mi povídá:"Tak se začněte svlékat a já se vás zatím budu ptát!" Říkám si "A to tu jako bude se mnou,no dobrý teda." "Kardiostimulátor nemáte,plomby,piercing blaaa blaaa...???" Kalhoty dole,triko,ponožky... "Už by mohl vypadnout!" "A tu podprsenku taky a pak si vemte tady tu košilku!" "Vrrr,jo za chvíli!" Asi pochopil a konečně se vzdálil.Nasoukala jsem se do toho papíru a čekala,až se úchyl vrátí. "Tak pojďte paní Wagnerová!Tady si lehněte,při vyšetření se nebudete hýbat!" Nasadil mi na uši sluchátka,na hlavu plastovou krabici,připadala jsem si jako v Saw."Tady máte balonek do ruky,kdyby něco,tak mě tím balonkem přivoláte,uvnitř je hluk!" Začalo mi být blbě...
Stůl se pohnul a zajela jsem kousek dovnitř,bylo to nepříjemné,ale měla jsem oči zavřené tak pevně,že jsem pochybovala,že ještě půjdou otevřít.Pak to tam na mě začalo mluvit...toto měření bude trvat 1 minutu...když se stůl pohybuje tak se nehýbejte...toto měření bude trvat 5 minut...toto měření 3 minuty...když se stůl...Dvacet minut a je po všem,pomyslela jsem si,ale ne,stále to pokračovalo a pak mě polil studený pot.Mám tu narvanou palici v tunelu ale co moje vagína,vždyť tam zůstala úplně bezprizorní,osamělá a co když je ten chlap vážně úchyl.A zacala jsem přemýšlet,co udělám,až mi do ní strčí prst,nebo ji začne lízat.Jestli se dá z toho vcucnutí vylézt a zachránit ji.Zkusila jsem otevřít oči a viděla jsem černé spermie..."Bože,vždyť to není černoch,klid hlavně klid!" ...toto měření bude trvat 4 minuty...když se stůl pohybuje... "Doprdele,ať už to skončí!" Ucítila jsem závan "Pomoc,je tady,co budu dělat???" Vycuclo mě to ven.Sundal mi pixlu z hlavy,sluchátka,pomohl mi vstát."Běžte se obléknout paní Wagnerová a můžete odjet,výsledky pošleme.Naschledanou!