Zklamání(z mládí) - Diskuze a zkušenosti

Slepý láskou,pro dívku krásnou kde ji hledat,nevěděl. Snad se mu to jenom zdálo,ale on věděl,že ji miluje,že jen pro ni chce se mu žít. Ale kam za tou dívkou jít?kde ji hledat? Nevěděl. Chodil jako omámen,byl jak tělo bez duše. Až jednou,když městem šel,na jednu dívku pohleděl. Něčím ho zaujala.Tu rozzářily se jeho oči,a na ústech vykvetl mu úsměv,jako kvítek z jara. To je ta dívka,můj sen,moje láska... Její oči jako dvě studánečky v nichž odráží se měsíční třpyt.Vlasy na ramena,vždy hezky upravené,čisté a lesklé,hebounké,barvy kaštánku,ústa krásně vykrojená,jež se stále usmívají.Připadlo mu,že se na něj směje.Vykročila směrem k němu,a z dálky už se smála.On se na ni taky smál,chtěl na ni promluvit,zeptat se,jestli ho taky zná?A ona,ho zatím minula.Otočil se a ustrnul,jeho úsměv zmizel.Ona s jiným se objímá,na něj se usmívá.Za ruce vedou se,a odchází. Trochu ho zamrazí,je zase sám,ona je pro něho zase jenom sen. ***To v životě se stává,že zklameš se,nikdy však nevzdávej se.A žij!Poznávej!A miluj svět! Jednou i Ty najdeš,svůj Lásky květ.